reklama

Znovuzvolený šéf ČT Dvořák: Je na Miloši Zemanovi, jestli se chce raději prezentovat v jiných, možná i bulvárních mé­diích

Panorama
  • Česká televize vybírala nového ředitele. Z pětice kandidátů zvolila dosavadního šéfa Petra Dvořáka.
  • Jedním z jeho plánů je rozšíření spektra názorů, vyhledávání lidí, kteří mají schopnost jednotlivé situace popisovat coby odborníci v daném oboru a kteří jsou schopní se podívat na problémy trochu jinak.
  • Miloš Zeman má podle Dvořáka v ČT možnost vystupovat. "Jestli se rozhodl, že nebude s ČT komunikovat, je to jeho rozhodnutí," řekl v rozhovoru.
jarvis_590787d4498ebdf0c76c72dc.jpeg Petr Dvořák Foto: HN – Matej Slávik

Vlastně to minulou středu byla jen taková hra na soutěž: Rada ČT vybírala ředitele z pětice kandidátů a všeobecně se tušilo, že vyhraje nynější šéf Petr Dvořák. V konečném hlasování pro něj zvedlo ruku všech patnáct radních, žádné drama se nekonalo. To Dvořáka teprve čeká − s tím, jak se mění chování diváků a posouvají poměry na politické scéně.

HN: Jedním z největších problémů ČT je klesající důvěra veřejnosti. Jde dolů třetí rok po sobě. Co s tím?

Klesající důvěra je obecně trend posledních let a není to jen problém médií veřejné služby. Jde o pokles důvěry ve veřejné instituce jako takové. Dostali jsme se do situace, kdy každý může publikovat, co chce. Přestalo platit, že největší váhu mají fakta. Je tu obrovská smršť polopravd, dezinformací, alternativních faktů, které přicházejí z různých webů, ze sociálních sítí. Ještě nějakou chvíli tento trend bude trvat. Předpokládám ale, že nakonec budou lidé hledat nějaké etalony, místa, kam se budou moci obracet, aby si ověřili, co je fakt a co ne. A tady je šance pro média veřejné služby.

HN: Někteří ale nevěří tomu, že ČT takovým etalonem je. Jak se jím chcete stát?

My už jím ale jsme. Ve chvíli, kdy se cokoli významného děje, to vnímáme na konzumaci obsahu ČT24. Například když někde dojde k teroristickému útoku, křivka diváckého zájmu jde prudce nahoru. A co dělat dál? Neznám žádný jednoduchý recept na zvýšení důvěry, spíš než jeden radikální krok to bude řada menších, které je třeba dělat systematicky a důsledně. Nesmíme se nechat zmámit rychlostí, okamžitou aktuálností, musíme dodávat informace, které jsou ověřené, v kontextu, porovnávají situaci u nás i ve světě.

Petr Dvořák (52)

◼ Narodil se 7. září 1964. Vystudoval technickou kybernetiku na ČVUT v Praze. Kariéru začínal v PR a marketingovém poradenství, byl jedním ze zakladatelů agentury B. I. G. Později se stal manažerem ve skupině PPF mi­liardáře Petra Kellnera.

◼ Od roku 2003 byl ředitelem televize Nova, s níž se rozešel koncem roku 2010. V září 2011 vyhrál konkurz na ředitele České televize. Šéfem veřejnoprávní televize na dalších šest let do roku 2023 byl zvolen Radou ČT jednomyslně minulý týden. Je otcem čtyř dcer.

A na to všechno máme. Můžeme zcela jistě personálně posílit zpravodajství, nastavit lepší kariérní cesty, máme příležitost posílat naše lidi do zahraničí, aby viděli, jak se zpravodajství dělá v jiných špičkových médiích.

HN: V kandidátském projevu jste zmínil, že by mělo dojít k rozšíření spektra názorů. Co si pod tím představit?

Je to vyhledávání lidí, kteří mají schopnost jednotlivé situace popisovat coby odborníci v daném oboru a kteří jsou schopní se podívat na problémy trochu jinak. Když budeme popisovat, co se například děje v politice, nepotřebujeme jen názor politologů a politických komentátorů, ale pomůže nám, když se na politiku podívá i někdo, kdo ji sleduje v jiném kontextu. Stejně u ekonomiky. Nemusíme zvát jen ryzí ekonomické experty. Je to těžká cesta, protože takových lidí určitě není moc. Ale musíme je vyhledávat.

HN: A není cestou dát víc prostoru lidem s vyhraněnějšími názory, tak aby oni a jejich příznivci neměli pocit, že jsou z veřejné debaty odstrčeni?

Nebudu soudit, jestli je nějaký názor vyhraněný, nebo není. Pro nás musí být důležité, aby názor byl relevantní. Důležité je, jestli daný člověk problematiku, k níž se vyjadřuje, sleduje dlouho, vyzná se v ní a zda to není jen někdo, kdo si zrovna něco přečetl na sociálních sítích.

HN: Myslíte, že je zdravý stav, když s ČT nemluví podle průzkumů nejdůvěryhodnější český politik, přímo zvolený prezident Miloš Zeman?

Zdravý stav to není. Není to ale problém České televize, nýbrž problém Miloše Zemana.

Věčný problém ČT s politiky

◼ Když Petr Dvořák nastupoval do čela České televize před necelými šesti lety, bylo kolem toho hodně vzruchu. Hlavně v politice – to, kdo povede nejvlivnější médium v zemi, se intenzivně řešilo v rámci vnitrostranických bojů jak v ODS, tak v ČSSD.

◼ Po Dvořákově nástupu navíc vygradovala kampaň před prezidentskými volbami, a když vyhrál Miloš Zeman a před prvním prezidentským rozhovorem jej v sídle ČT vítal takřka kompletní management a nechal jej tam i kouřit, Dvořák a spol. čelili kritice, že jdou politikům na ruku, Hradu obzvlášť. Nynější volba probíhala v úplně jiné atmosféře:

Dvořák sice měl několik protikandidátů, ale o jeho vítězství pochyboval málokdo. Rada ČT mu byla zjevně nakloněna. Ani politici, zaměstnaní blížícími se volbami a vlastními výpady, výběru ředitele nevěnovali takovou pozornost. Snad s výjimkou Miloše Zemana a jeho lidí, kteří dnes řadí televizi mezi své úhlavní nepřátele.

◼ Pár dní před volbou kvůli tomu uspořádali v Senátu seminář, kde ČT obvinili, že straní liberální levici a hraje si na falešnou objektivitu.

HN: Tak jednoduché to přece není. Je to i váš problém. Když nejdůvěryhodnější český politik označí ČT za nedůvěryhodné médium, je pro vás pak dost složité budovat důvěru veřejnosti.

Je to složité. Situace se oproti minulosti zásadně změnila. Dřív nepřicházelo v úvahu, aby někteří politici označovali Českou televizi za politického oponenta, aby její kritiku využívali v rámci svých kampaní. Teď se to děje a je to nepříjemné. My si na to ale hrát nechceme. A proto říkám: Miloš Zeman má u nás možnost vystupovat tam, kde je to relevantní. A jestli se rozhodl, že nebude s ČT komunikovat, je to jeho rozhodnutí. V České televizi prostor nadále dostává, objevuje se tam, protože se objevuje na obrazovce jak v Událostech, tak v ČT24 adekvátně k významu svého úřadu.

HN: Jenže nechodí do diskusních pořadů. A i předseda Rady ČT Jan Bednář říká, že byste si měli s Milošem Zemanem sednout a pokusit se tuhle situaci změnit.

Nechodí do Otázek Václava Moravce. To je jeho rozhodnutí a on sám si musí říci, jestli mu stojí za to prezentovat se raději v jiných, možná i bulvárních mé­diích. Kdybych nějaké jednání, o kterém mluvíte, vyvolal, co bych podle vás měl Miloši Zemanovi nabídnout? To bych mu měl výměnou za to, že bude chodit do ČT, slíbit lepší zacházení? Jiné, než mají ostatní politici jeho ražení a jeho důležitosti? To přece nejde.

HN: To nikdo nechce. Co třeba se jen zeptat, co má proti ČT, aby měla veřejnost jasno a mohla si udělat obrázek?

Ale to on říká nahlas. A když se s ním vidím, říká mi to osobně.

HN: A co říká?

Říká mi, že Česká televize… Ne, nebudu opakovat, co tvrdí Miloš Zeman, protože to jsou nepravdy. Ale můžu říci, že to jsou podobné věty, jako říká jeho mluvčí.

HN: Co nyní čeká ČT ze strany politiků? Stále více se do vás opírá i Andrej Babiš, blíží se volby…

Začíná kampaň, situace houstne, dá se očekávat, že přijdou další ataky na ČT. To nás ale nemůže ovlivnit v tom, jak budeme k jednotlivým politikům přistupovat. A když zmiňujete Andreje Babiše, ten si už našel i další médium, které považuje za svého přímého nepřítele, a to je Seznam.cz, což je mimochodem i jeho komerční konkurent.

HN: A co po volbách? Nebojíte se, že spojením sil Zemana a Babiše by mohlo dojít k vývoji podobnému jako v Polsku nebo v Maďarsku, kde jsou média veřejné služby už fakticky pod kontrolou státu?

Pokud se změní politická situace do té míry, že začne připomínat dění v Maďarsku a Polsku, jsem přesvědčen, že to bude mít dopad i na média veřejné služby. A pokud síla těch, kteří by takovou změnu chtěli přivodit, bude dostatečná, mohou to udělat v rámci několika týdnů. Pokud to nastane, Česká televize se k tomu nějak postaví, postavím se k tomu já jako její vrcholový představitel. Ale uvidíme, jak by na takovou změnu reagovali sami diváci.

HN: Že by diváci začali masově demonstrovat?

Netvrdím, že takový vývoj nutně musí nastat. Na druhou stranu z výzkumů, které máme, víme, že diváci ČT oceňují, nakonec i jejich platební kázeň, pokud jde o koncesionářské poplatky, je na evropské poměry nadprůměrná. Zároveň Česká televize vytváří velký pilíř celé české audiovizi, komunikuje s řadou tvůrců. Kdyby se měla pozice ČT nějak zásadně měnit, věřím tomu, že na to lidé nějak zareagují. Chci ale věřit, že takový scénář nenastane.

HN: Vy jste mluvil i o tom, že by měl vzniknout post diváckého ombudsmana. Co by to bylo? Když si vezmeme jiné ombudsmany, které zřídily české instituce, třeba ministerstvo školství nebo České dráhy, moc užitku to nepřineslo.

Není to jeden z nejzásadnějších bodů mého projektu. Bylo by nicméně dobře, aby systém řešení stížností byl transparentnější. Aby měl jasnou strukturu. Zároveň jsem si říkal, že by bylo dobře, kdyby televize měla nezávislého zástupce, který bude schopen ve chvílích, kdy si diváci na něco stěžují, dát jim třeba i za pravdu, ač samotní tvůrci tu chybu necítí. Podobné věci fungují i v jiných redakcích, ať to jsou New York Times, nebo BBC. Český rozhlas funkci ombudsmana také zaváděl.

HN: Andrej Babiš by měl další místo, kde si stěžovat.

My tu máme řadu dalších instancí, které s těmi stížnostmi nějakou formou pracují. Je to jen další příspěvek k tomu, aby vztah mezi Českou televizí a jejími koncesionáři byl co nejjasnější.

HN: ČT se teď vylepší příjmy, podle novely zákona dosáhnete na vratku DPH. Ročně to bude 600 milionů?

To je přehnaný odhad. Podle nás a zaznělo to i při hlasování Poslanecké sněmovny, by mělo jít o částku kolem 400 až 450 milionů ročně.

HN: Peníze použijete na projekty související s vlnou nové digitalizace. Kolik vás to bude stát?

Jestliže máme nahradit vysílací řetězce, jestliže máme doplnit technologické vybavení, jestliže máme zajistit informační kampaň, která by byla adekvátní tomu, co se odehrávalo v první vlně digitalizace, jestliže máme zaplatit nějaké provozní náklady, tak náš odhad je někde mezi 260 až 330 miliony korun ročně. To by měly pokrýt peníze navíc z DPH.

HN: Ty peníze vám zůstanou i po roce 2021, kdy bude druhá vlna digitalizace pryč. Proto už nepočítáte s tím, že by se měly zvyšovat koncesionářské poplatky?

Ano. Projekty, které s sebou přináší digitalizace, budeme financovat z tohoto polštáře. V momentě, kdy digitalizace na konci roku 2020 doběhne, budeme peníze využívat primárně na původní tvorbu. Ani následující řádově dva roky nebudeme tedy potřebovat s poplatky nic dělat, pokud nedojde k nějakým zásadním změnám v oblasti ekonomiky, třeba k nárůstu inflace.

HN: Takže jste opustil myšlenku, že by poplatek měl platit i ten, kdo nemá televizní přijímač, ale má chytrý telefon nebo něco, na čem se dá televize zapnout?

Pokud se po volbách vrátí na stůl téma médií veřejné služby a změn mediálních zákonů, očekávám, že by měla být otevřena široká diskuse o tom, jak by se tato média měla do budoucna vyvíjet. S tím souvisí i otázka střednědobého a dlouhodobého financování, kam téma pojetí poplatku patří. Kdyby se to ale nestalo, není to nic, co by Českou televizi v příštích letech nějakým zásadním způsobem ohrozilo. Systém, který jste zmínili, ovšem funguje i v jiných státech Evropy a dává smysl.

HN: Pokud jde o program, zaujalo nás, že by podle vás televize měla natočit novou Arabelu a nového Pana Tau. To byla metafora, nebo jste to myslel doslova?

To byla metafora. Od roku 2011, kdy jsem do České televize nastoupil, jsme se poměrně významně posunuli v dramatické tvorbě. Jenže poslední velký rodinný seriál, který tu byl natočen, byl od režiséra Karla Smyczka a jmenoval se Špačkovi v síti času, což jsem já po svém příchodu už jen dokončoval. Byla by škoda tuto tradici velkých rodinných seriálů zahodit. Navíc při diskusích, které vedeme s kolegy z Evropy, je tohle artikl, kde by se dal najít i zahraniční koproducent.

HN: Takže pokračování Arabely se nepřipravuje?

Chceme dělat seriál tohohle typu. Vede nás k tomu i úspěch Anděla Páně 2, kde z původně televizního scénáře vzniknul nejúspěšnější film celé novodobé historie. Diváci vyhledávají pozitivní témata, na kterých se potkají všechny generace. A jestli to bude zrovna Arabela, nebo něco jiného, to si necháme na jindy.

HN: Takové věčné téma je fotbalová liga na obrazovkách České televize. Aby tam byly všechny zápasy.

Já s chutí nechám vysílat celou fotbalovou ligu, pokud ale budu mít dost zdrojů, abych za ni zaplatil cenu, jakou si ČT bude moct dovolit. Tahle mise se mi ale těžko plní, když po nás fotbalový svaz na jednu stranu chce, abychom vysílali co nejvíc zápasů a prezentovali co nejvíc fotbalových partnerů. Současně ale stanoví cenu za fotbalová práva tak vysokou, že si je nemůžeme dovolit. Nebo jako u minulého vyjednávání nám ani nedají šanci na atraktivnější zápasy.

HN: Je fotbalová liga pro vás vůbec číselně zajímavá?

Finanční atraktivita pro nás není to zásadní. Důležité je, abychom přinášeli jak velké sportovní události, tak podporovali mládežnické a regionální sporty.

HN: Vlastně je to služba národu.

Ano. Navíc liga z hlediska sledovanosti zdaleka nedosahuje takového výsledku, jaký by si zasloužila.

S přispěním Jana Menšík

Luboš Kreč, Petr Honzejk
Přeposlat
Diskuse
reklama
comments powered by Disqus

U nás vedou mezi benefity stravenky, v USA pojištění, v Číně poukazy na měsíční koláčky, říká šéf Sodexa

Zrušení rozsudku nad Davidem Rathem je velmi zvláštní, říká Lenka Bradáčová. Je přesvědčená, že odvedla precizní práci

Rusko brání naše tradiční hodnoty, myslí si čtvrtina Čechů. Většina by si Kreml přála jako garanta bezpečí, ukázal průzkum

PayPal nově pojistí i digitální zboží a služby. Na Českém trhu očekává společnost další růst

Konec legrácek, začíná kampaň, říká staronový šéf lidovců Bělobrádek po tom, co mu sjezd schválil koalici se Starosty

reklama