reklama

Nabízejí miliardy, ale firmy o ně nestojí

Čtěte více: burza | investor | akcie | úvěr
  • Světové burzy dodávají firmám peníze čím dál rychlejším tempem, tento trend Česko naprosto míjí.
  • Tuzemské společnosti raději sáhnou po úvěrech, než by nabídly investorům své akcie.
  • Z této "tradice" se stává čím dál citelnější brzda rozvoje ekonomiky.
Luděk Vainert. Luděk Vainert. Foto: HN - Libor Fojtík

Světová ekonomika jede na solidní obrátky, globální burzy jsou tak vysoko, že z toho jde už trochu strach, a tak firem, které jsou ochotny prodat veřejnosti své akcie, přibývá. Meziroční růsty částek, které vlastníci společností vstupujících na burzu inkasují, se pohybují ve stovkách procent. Tedy ve světě. Prim jako už tradičně hrají Spojené státy a stále rychleji rostoucí východní Asie, špatně si nevedou ani vyspělé evropské trhy, i když jejich výrazně nižší růst ukazuje, kam se těžiště přesouvá.

První měsíce roku přinesly i dvě emise v hodnotě přes miliardu dolarů. Úspěch té vůbec největší, jíž byla nabídka akcií tvůrce Snapchatu, opět ukázal, že investoři jsou ochotni zasypat penězi i takové internetové projekty, které prodělávají od samého začátku. Neodradila je ani loňská ztráta půl miliardy dolarů. Naděje, že zástup dnešních 300 milionů uživatelů (málokterý je starší třiceti let) se ještě rozroste a nakonec se najde i způsob, jak "prosnapchatované" hodiny teenagerů změnit v zisk, převážila. Snap si nyní burza cení na 25 miliard dolarů, což je víc než součet hodnot pěti čistě českých "bluechips" − ČEZ, Komerční banky, O2, Unipetrolu a Monety.

Těm na pražském parketu naopak žádný nováček společnost dělat nebude. A co hůř − česká firma, která by si k tělu pustila nové akcionáře výměnou za peníze na rozvoj, v dohledu ani není. Loňský prodej banky Moneta − který díky tomu, že původní americký majitel GE nakonec na trh dal všechny akcie, dorostl do globální ligy − byl v této dekádě naprosto ojedinělou záležitostí.

Pražská burza je nyní spíše v režimu "stahování". Poté co loni z veřejného obchodování noví rozhodující vlastníci, Číňané, stáhli pivovar Lobkowicz a finanční skupina Penta rozjela totéž s Fortunou, poskytuje domácí trh zas o něco menší výběr. Kdo nechce investovat do bankovních titulů, nezdá se mu výhled a nacenění energetických firem, musí se svými penězi za hranice. A přitom drobní investoři v souhrnu tvoří velkou sílu a jsou schopni bez potíží "zmobilizovat" desítky miliard korun.

Jenže o ty větší firmy nestojí. Když je potřeba vyplatit spoluvlastníka, vždy přispěchá s nabídkou některý soukromý fond. Když jde o financování expanze, nemají problém sehnat levné úvěry v bankách. Pro ekonomiku by přitom bylo určitě lepší, kdyby se banky s takovou vervou praly i o klienty z řad malých a středních podniků. Pro ty je burza příliš velké sousto a ani emise dluhopisů pro ně není z hlediska nákladů optimální variantou. Jenže úvěrovat ty malé je pracné a musí se to umět.

Luděk Vainert
Přeposlat
Diskuse
reklama
comments powered by Disqus

On-line: Při explozi na koncertě v Manchesteru zemřelo nejméně 22 lidí. Podle policie se na místě odpálil sebevražedný atentátník

České firmy míří na Balkán. Vidí tam velký potenciál, problémem je ale nepřehledné právní prostředí

UNESCO se po deseti letech opět zabývá mrakodrapy na Pankráci. Městu by mohlo opět hrozit odstranění ze seznamu dědictví

Nebezpečný svět Marka Hudemy: Atomová hádanka zůstává nevyřešena

Policie vyšetřuje kauzu ovlivňování zakázek firmy TSK. Pro dokumenty byla i v domě podnikatele Kočky

reklama