Poslanecká sněmovna odsoudila vyvražďování Arménů v osmanské říši a události z období první světové války poprvé označila za genocidu. Dosud se na podobném prohlášení shodl před dvěma lety jen sněmovní zahraniční výbor. Jde o diplomaticky citlivé téma - Turecko vždy proti uznání masakru za genocidu ostře protestuje. 

"Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky odsuzuje zločiny proti lidskosti prováděné nacisty v letech druhé světové války na židovském, romském a slovanském obyvatelstvu na ovládnutých územích, genocidu Arménů a dalších národnostních a náboženských menšin na území osmanské říše v období první světové války," stojí v deklaraci, již poslanci schválili spolu s novelou zákona o státních svátcích. Ten mezi významné dny zařazuje i 9. březen jako Den vyhlazení terezínského rodinného tábora v Auschwitz II - Birkenau a 18. červen - Den hrdinů druhého odboje.

Česko události z let 1915 až 1918 odsuzuje, ale za genocidu je dosud neoznačilo s tím, že jde o téma pro historiky. Jde totiž o citlivé téma, které vždy vyvolává ostré reakce Turecka.

Za genocidu v úterý vyvražďování Arménů znovu označil i prezident Miloš Zeman. "Domnívám se, že ony události probíhající v celkově pohnuté době představují jedno z nejhorších zvěrstev, kterého bylo lidstvo v moderní době svědkem," napsal v dopisu Barseghu Pilavchyanovi, představenému Arménské apoštolské církve v Česku. V pondělí si svět připomněl 102 let od vypuknutí masakru, za genocidu jej zatím označily dvě desítky zemí.