Francouzi za sebou mají náročnou noc. Po měsících čekání mají konečně jasno - do druhého kola prezidentských voleb podle očekávání postoupil centrista Emmanuel Macron a šéfka protiimigrační a euroskeptické Národní fronty Marine Le Penová. Žádné překvapení se nekonalo, průzkumy veřejného mínění se tentokrát nezmýlily.

Mnohé pařížské bary v neděli večer přenášely namísto obvyklých sportovních utkání výsledky voleb. Úspěch Macrona Pařížané přivítali tleskáním.

Jiní ale vyšli do ulic demonstrovat. Krátce po zveřejnění prvních odhadů se několik stovek převážně mladých lidí vydalo na náměstí Bastily, kde se střetli s policisty. Ti neváhali použít slzný plyn. Média hlásila demonstrace i z Nantes.

Čekání na druhé kolo

Vůbec poprvé v moderní historii Francie se do druhého kola nedostal ani jeden z kandidátů tradiční levice a pravice. Neuspěl ani republikán Francois Fillon, kterého ke dnu stáhl skandál kolem fiktivního zaměstnávání ženy Penelope, ani socialista Benoit Hamon, jenž dostal jen něco kolem sedmi procent. Tomu zase uškodila nepopularita současného socialistického prezidenta Francoise Hollanda. Část voličů mu také přebral kandidát krajní levice
Jean-Luc Mélenchon.

vše o francouzských volbách

Francouzské prezidentské volby.Grafy, průzkumy, komentáře, názory. Vše na jednom místě.

Více zde

Tradiční strany jsou tak v krizi. A bude hůř.

Debakl v prezidentských volbách je donutí k sebereflexi a hledání nových lídrů, kteří by obě strany opět vrátili na výsluní.

Francouzi se k volebním urnám vydají ještě za dva týdny. Už nyní je přitom patrné, že se postupně formuje takzvaná republikánská fronta.

To v praxi znamená, že různé politické strany se spojí proti Le Penové, aby zamezily jejímu vítězství. Tato praxe je přitom běžná jak v regionálních, tak třeba i parlamentních volbách.

Zafungovala také například v roce 2002, kdy se nečekaně do druhého kola prezidentských voleb dostal otec Le Penové, Jean-Marie Le Pen.

V druhém kole ho porazil Jacques Chirac, který získal přes 82 procent hlasů.

Poražený Fillon už vyzval voliče, aby v druhém kole hlasovali právě pro Macrona, stejně učinili i mnozí další významní politici včetně poraženého Benoita Hamona nebo bývalé ministryně práce Martine Aubryové. Na rozdíl od nich ale ani jednoho z kandidátů zatím nepodpořil radikálně levicový Jean-Luc Mélenchon.

Pro mnohé Francouze nebude snadné hlasovat pro Macrona. Třeba šestačtyřicetiletý Pařížan Camille v prvním kole vůbec nevolil. Ještě před zveřejněním výsledků ale pro HN uvedl, že pokud se do druhého kola dostane Le Penová, bude hlasovat pro Macrona.

"Nebude to ale lehké," dodal s tím, že se vždy považoval za levičáka, a proto s některými návrhy Macrona nesouhlasí.

Letos republikánská fronta tak silně jako v roce 2002 rezonovat nebude. Průzkumy očekávají, že Macron získá v druhém kole zhruba 62 až 64 procent hlasů.

Supervolební rok

Ani po prezidentských volbách si Francouzi příliš neodpočinou. V červnu je čekají ještě dvoukolové volby do Národního shromáždění. A ty budou letos mnohem důležitější než obvykle. Ať už bude prezidentem kdokoliv, tedy Marine Le Penová nebo Emmanuel Macron, bude potřebovat většinu v parlamentu. Bez ní totiž prezident nedokáže naplnit svůj program. Francii tak hrozí vláda kohabitace - k ní dochází v okamžiku, kdy jsou prezident a premiér z opačného politického tábora.

Patrioti, volte za prezidenta mne, volají shodně vítězové voleb Macron a Le Penová

Macron má mnohem větší šance než Le Penová (ta má aktuálně jen dva poslance v Národním shromáždění), že se mu podaří většinu v červnových volbách získat. Do jeho hnutí En Marche! (Vpřed!), které založil teprve před rokem, s velkou pravděpodobností "přeběhnou" mnozí poslanci a senátoři z řad republikánů a socialistů.

Přesto hrozí, že jeho vláda bude velmi nestabilní. Ambiciózní Macron se tak možná dostane do slepé uličky, kdy jeho reformy zastaví parlament. Hrozí tak, že se Francie bez reforem a bez jasného kormidla bude potácet ze strany na stranu jako bárka v bouři.

A to může být příležitost pro Le Penovou, která tuto neděli dovedla Národní frontu k historickému úspěchu. Další prezidentské volby v roce 2022 by jí tak mohly dát neopakovatelnou příležitost dostat se do Elysejského paláce.

Patrioti, volte za prezidenta mne, volají shodně vítězové voleb Macron a Le Penová