reklama

Ne Putinovi. Jak to říct francouzsky?

  • Stále více politiků po celém světě sází na izolacionismus.
  • Francouzi se nyní rozhodují, zda v tom budou následovat Američany či Brity, nebo se naopak otočí zády k protiunijním křiklounům.
  • Odmítnout Le Penovou znamená také říct ne Vladimiru Putinovi, jehož politiku obdivuje.
Komentátor HN Teodor Marjanovič. Komentátor HN Teodor Marjanovič. Foto: HN - Matej Slávik

Politickým trendem současnosti je sázet na izolacionismus. Nejprve se musíme postarat o naše vlastní domácí problémy, teprve pak se budeme případně zabývat světem kolem a naší zodpovědností za něj, hlásají mnozí politici v často dost šovinisticky a nenávistně zabarvených projevech.

speciál HN: francie určí osud evropy

Amerika vpřed, tedy jako jediná, Británie pryč, tedy z EU, Česko obehnat vojenskými divizemi, tedy coby barikádou před lidmi v nouzi, a tak dále, však to znáte. Leč čím izolacionističtější politická volání − zvlášť v době předvolební − jsou, tím internacionálnější mají pak samotná hlasování dopad. Pokud teď ve Francii v prezidentských volbách zvítězí Marine Le Penová, vlajkonoška nacionalistického a hlavně protiunijního zapouzdření, bude to nepochybně důsledkem Trumpova triumfu v USA a předtím vítězství zastánců brexitu v Británii. Bude se říkat, že stejně jako oni mluví za všechny, jimž se příčí partajní a mediální establishment. A že proto jí jsou voliči ochotni prominout i třeba její nedávné trapné řeči popírající podíl Francie na holokaustu za druhé světové války.

Dvoukolové prezidentské volby mají ovšem pro favority tu nevýhodu, že v kole druhém se mohou vypadnuvší kandidáti spojit proti vám. Což lze očekávat právě v zemi galského kohouta. Pokud zkrátka kromě Le Penové z prvního kola postoupí středolevicový konsenzuální prounijní Emmanuel Macron, lze očekávat, že právě jej, nikoli ji ostatní adepti v kole druhém podpoří.

To by pak zněla jiná muzika. Macronův úspěch bychom hodnotili jako vzpouru proti populistickému rozbíjení Evropy a také jako facku Vladimiru Putinovi, u nějž byla nedávno Le Penová na návštěvě a dala při té příležitosti najevo, jak by se obratem zasadila o zrušení protiruských sankcí. Macronův nástup bychom interpretovali jako vzkaz, že dosavadní západní politický systém sice v lecčems pokulhává, a zprotivil se tak spoustě lidí, ale Francouzi si uvědomili, že nic lepšího nikdo nevymyslel. A že tedy nechtějí hazardovat s jeho likvidací a jít za hlasem lepenovské, ba putinovské sirény. Prostě že se zachovali podobně jako nizozemští a před nimi rakouští voliči, kteří se také otočili zády k protiunijním křiklounům.

Důležité je, že takový výsledek by mohl mít také globální dominový efekt. Znamenal by vzpruhu pro německou kancléřku Angelu Merkelovou, kterou čekají v září parlamentní volby, jakož třeba i pro všechny v Česku, kteří mají obavy ze zdejších protiunijních, proruských a pročínských tendencí. Je klišé říkat o nějakých volbách, že jsou přelomové. Ale o těch ve Francii to platí.

Teodor Marjanovič
Přeposlat
Diskuse
reklama
comments powered by Disqus

Soukromé školy nemají dost míst, zájem o ně převyšuje kapacitu až šestinásobně

Skotové odmítají nové referendum o nezávislosti na Británii, ukázal průzkum

Nemusíte ze mě mít strach, řekla Le Penová voličům a "pozastavila" své působení v čele Národní fronty

Kromě chaty na Lipně nic nemám, říká Zimola. Jeho rodině přitom patří rozlehlé pozemky

3 hlavní důvody, proč je Android zoufalý a 3, proč ovládá trh a uživatelé ho mají rádi

reklama