reklama

Přeletí nad Evropou černá labuť?

  • Ekonomika nehraje v letošních francouzských volbách hlavní roli, ale jejich dopad na ni může být fatální.
  • Pokud nový prezident otočí kormidlo k většímu protekcionismu, doplatí na to zejména malé otevřené ekonomiky.
  • Téměř osm procent českého HDP závisí na tom, jak se Francii hospodářsky daří.
David Marek David Marek Foto: Foto: HN - Michaela Hasíková

Evropu čeká další zlomový moment − prezidentské volby ve Francii. Skóre překvapivých výsledků různých hlasování je v poslední době vcelku vysoké. Nejdříve brexit, potom Trump… Teď opět nejen finanční trhy s nervózním napětím očekávají, zda přece jen − jakkoliv se to nyní zdá nepravděpodobné − nakonec nevyhraje Marine Le Penová, která se netají tím, že chce vyvést zemi z eurozóny i Evropské unie. Mnozí již píší katastrofické scénáře evropské budoucnosti a nejen francouzští ekonomové spekulují, jak její případné vítězství může zamávat s ekonomikou země.

speciál HN: francie určí osud evropy

Na prvním místě je potřeba napsat, že stejně jako v případě USA či Spojeného království ekonomika není to hlavní, co by dnes Francouze trápilo, a její současná kondice výsledek voleb zásadně neovlivní.

Dlouhodobě sice platilo, že úspěch či neúspěch politických stran i prezidentských kandidátů významným způsobem závisely na tom, jak si země v okamžiku voleb ekonomicky vedla (nejlépe to vystihuje slogan "It is the economy, stupid", připisovaný Jamesi Carvillovi, poradci Billa Clintona ve volební kampani v roce 2002, přičemž dodnes to platí například pro Českou republiku). S rostoucí životní úrovní v nejbohatších zemích ale tak trochu paradoxně význam ekonomických témat ve volbách klesá.

Ani ve Francii nyní nejde primárně o stav francouzské ekonomiky, ale spíš o imigraci, problémy multikulturního prostředí a další společenské problémy. Ostatně francouzský HDP posledních sedm let roste, i když ne zrovna raketovým tempem, a nezaměstnanost dosahuje průměru eurozóny. Veřejné finance se sice potýkají s deficitem, ale to je poslední čtyři desetiletí ve Francii normální stav.

Ačkoliv jsou tedy ekonomická témata před volbami na druhé koleji, vyplatí se jim věnovat pozornost, protože se to může zanedlouho změnit. V evropském a globálním měřítku se Francie totiž postupně propadá. Zatímco v roce 1995 dosahoval HDP na obyvatele 114 procent průměru EU, o 21 let později to bylo jen 104 procent. V roce 1980 se HDP Francie podílel na globální ekonomice 4,4 procenta, nyní je podíl Francie poloviční. Země, která měla vždy světové ambice, na mezinárodní ekonomické scéně ztrácí význam. A podobně, dokonce i v číslech, je na tom také Velká Británie.

Čeho se tedy mají Francouzi a nakonec i Evropané bát? Z krátkodobého hlediska nebude dopad voleb na ekonomiku, ať už zvítězí kdokoliv, nijak dramatický. Finanční trhy jsou teď sice nervózní a nervozita bude stoupat nejspíše až do druhého kola voleb, nicméně reakce na výsledek britského referenda a prezidentské volby v USA ukázaly, že jejich chování dokáže být značně překvapivé. Horizont investorů je většinou natolik krátký, že i kdyby zvítězila Le Penová či Mélenchon, finanční výsledky francouzských firem se ze dne na den nezmění a ani euro do roka nezanikne.

Z dlouhodobější perspektivy však bude výsledek voleb ve Francii zásadní, zejména pokud změní kurz hospodářské politiky této země. Pro ilustraci několik údajů o ekonomických relacích Francie a dalších zemí. Vývoj samotné francouzské ekonomiky nejvýrazněji ovlivňuje její sousedy. Přímo na ní přes vývoz a nepřímo přes dodávky komponent/služeb do jiných zemí, odkud opět směřuje finální produkce do země galského kohouta, závisí Lucembursko (Francie má vliv na 20 procent HDP této země), Belgie (16 procent HDP) a Nizozemsko (8 procent HDP). Hned za nimi je střední Evropa. V případě České republiky je na francouzské ekonomice závislých zhruba 7,5 procenta HDP. Na Slovensku to je dokonce 8,4 procenta HDP, v Maďarsku 6 procent HDP. I v tomto případě platí, že pokud se politici rozhodnou otočit kormidlem hospodářské politiky směrem od liberálního obchodu k většímu protekcionismu, postiženy budou zejména malé otevřené ekonomiky.

Ještě závažnější by byl posun Francie od klíčového zastánce evropské integrace na opačný pól, tedy mezi její odpůrce. Británie je jistě významná země, v evropské integraci ovšem hrály prim Německo a Francie. Pokud by Francie chtěla opustit eurozónu, schengenský prostor, či snad dokonce Evropskou unii, mohl by to být zlomový okamžik − integrace by se mohla změnit v dezintegraci. Dopady přeletu této černé labutě, jak Nassim Taleb ve své knize pojmenoval následky vysoce nepravděpodobných událostí, snad ani nejde vyčíslit.

David Marek
Přeposlat
Diskuse
reklama
comments powered by Disqus

Soukromé školy nemají dost míst, zájem o ně převyšuje kapacitu až šestinásobně

Kromě chaty na Lipně nic nemám, říká Zimola. Jeho rodině přitom patří rozlehlé pozemky

Nemusíte ze mě mít strach, řekla Le Penová voličům a "pozastavila" své působení v čele Národní fronty

Číňané jdou proti Audi či BMW. Tamní miliardář najal na vývoj luxusních vozů západní odborníky

3 hlavní důvody, proč je Android zoufalý a 3, proč ovládá trh a uživatelé ho mají rádi

reklama