reklama

Francouzi jsou rozdělení a z politiky zklamaní. Velká část nechce volit, nebo dají hlas extremistům, říká politolog

  • Marine Le Penová se prezidentkou Francie nestane, říká pro HN francouzský politolog působící v Praze Martin Michelot.
  • Francouzi jsou podle něj na pokraji deprese a politika je zklamala.
  • Letošní prezidentské volby jsou podle Michelota nejdůležitější za několik generací.
jarvis_58f8cbc1498ebdf0c6ee6f8a.jpeg Francouzský politolog Martin Michelot žije v Praze a fandí fotbalové Bohemce. Foto: HN – Libor Fojtík

Letošní prezidentské volby ve Francii jsou nejdůležitější za několik generací, říká v rozhovoru s HN Martin Michelot, francouzský politolog žijící v Praze. V rodinách a mezi přáteli jsou proto diskuse o politice mnohem bouřlivější než dřív. Zároveň je ale značná část Francouzů z politiky zklamaná. Prohlašují, že volit buďto nepřijdou, nebo podpoří extremistické kandidáty.

HN: Dá se vůbec odhadnout, koho půjdou nerozhodnutí Francouzi volit?

Těžko. Politika Francouze rozděluje od nepaměti, letos je to ale ještě mnohem složitější. Dřív mladí tradičně volili levici a starší zase pravici. Teď může značná část mladých hlasovat pro Marine Le Penovou. Mí rodiče volí socialisty, ale jiná část mé rodiny vždy podporovala tradiční pravici. Koho zvolí tentokrát, to opravdu nevím.

HN: Francie je na pokraji nervového kolapsu, tvrdí německý týdeník Der Spiegel a podobně píšou skoro všechna světová média − kvůli terorismu, vysoké nezaměstnanosti nebo slabému ekonomickému růstu. Skutečně prožívá země úpadek?

Takový pocit skutečně dominuje, a to i ve Francii. Historicky mají Francouzi vlastnost sebestředně pozorovat sami sebe a rozjímat o své situaci. Teď je Francie v pokročilém stadiu deprese. Její příznaky jsou jasné: zhruba 40 procent lidí se chystá hlasovat pro kandidáty, kteří odmítají současný politický systém, chtějí odejít z eurozóny, z Evropské unie či NATO. Ale je to zároveň trochu komické: průzkumy ukazují, že instituce, kterým Francouzi věří nejvíc, jsou NATO a Evropská unie.

Martin Michelot

Do Česka přilákala francouzského politologa žena – má českou snoubenku. "Střední Evropa mě ale zajímala vždycky. Kromě ženy jsem se zamiloval i do vašeho bílého vína a fotbalové Bohemky," říká Michelot. Je zástupcem ředitele pražského think-tanku Europeum a výzkumníkem v pařížské kanceláři nadace German Marshall Fund. Dřív působil i v americkém think-tanku Brookings Institution. Specializuje se na francouzskou politiku, evropskou obrannou spolupráci a NATO. Vystudoval univerzitu Sciences Po.

HN: Jak se to dá vysvětlit?

Můžeme mluvit o Francii, která je v depresi, ale možná je přesnější mluvit o Francii, která je rozdělená. Z hlavních kandidátů jsou dva, Emmanuel Macron a Francois Fillon, proevropští a další dva, Le Penová a Jean-Luc Mélenchon, protievropští. Přidejte k tomu ještě stesky kvůli ztracené velikosti Francie a kvůli zaostávání za Německem a výsledkem je současná nálada v zemi.

HN: Podle průzkumů k volbám přijde jen něco přes 70 procent lidí, což je na francouzské poměry málo. Proč chce tolik voličů zůstat doma?

Dva poslední prezidenti, Nicolas Sarkozy a Francois Hollande, Francouzům slibovali, že je vyvedou z krize. Nebo že Francie bude mít v Evropské unii zase stejně silné slovo jako Německo. A to nesplnili. Kvůli tomu se část lidí přestala o politiku zajímat nebo se postavila proti tradičnímu politickému systému. K volbám nepřijdou hlavně mladí lidé, kteří politikům nevěří. Podívejte, co se stalo v Řecku: u moci se střídaly tradiční strany, které lidi zklamaly, takže pak zvolili radikálně levicovou stranu Syriza. Tím netvrdím, že bychom to měli zkusit i ve Francii. Chci tím ale říct, že podobná reakce na zklamání z politiky je běžná.

HN: Bude Marine Le Penová prezidentkou?

Podle mě nevyhraje. Řada dat ukazuje, že není schopná oslovit širší skupiny voličů a přesvědčit je například o svém ekonomickém programu. Dokonce jen pětina lidí, kteří ji chtějí volit, souhlasí s jejími ekonomickými plány. A jen třetina těchto lidí sdílí její představu o tom, jak by měla Francie vypadat. Její Národní fronta je stále do značné míry jen protestní stranou a Le Penová ve druhém, rozhodujícím kole voleb prohraje s jakýmkoliv jiným kandidátem. Zvítězit může jen tehdy, kdyby Francii postihla nějaká velká katastrofa, která by jí přihrála další voliče.

HN: Kdyby se to stalo, co by to pro Francii znamenalo?

Le Penová si uvědomuje, že v žádném případě v červnových parlamentních volbách nezíská většinu v parlamentu. Takže chce vládnout pomocí referend. Chce vyhlásit referendum o změně ústavy a následně další referendum o vystoupení Francie z eurozóny a z Evropské unie. Tady může parlament obejít, ale v oblasti domácích zákonů bude pod kontrolou parlamentu a jen těžko prosadí cokoliv radikálního.

HN: Pokud by na tato referenda došlo, hlasovali by Francouzi pro odchod z Evropské unie?

Spousta skutečností mluví proti tomu, že by Francouzi chtěli odejít z unie. Podle mě se to nestane. A kdyby Le Penová své referendum prohrála, byla by pod obrovským tlakem, aby odstoupila. Sama to koneckonců několikrát slíbila.

speciál HN: francie určí osud evropy

HN: Takže ti, co říkají, že vítězství Le Penové ve volbách by znamenalo konec Evropské unie, přehánějí?

Hrozba tu částečně je. Pokud by po vítězství Le Penové voliči v referendu skutečně odhlasovali odchod z unie, takzvaný frexit, konec Evropské unie by byl velmi blízko. Já ale nevěřím v takový výsledek. Ukazuje to ovšem na zásadní význam parlamentních voleb, které budou ve Francii v červnu. Letos budou možná důležitější než ty prezidentské.

HN: Co když bude Le Penová nakonec chtít zůstat v Evropské unii, ale odejít z eurozóny?

Tady má ještě méně šancí než ohledně unie. Značná část Francouzů slyší na její útoky proti imigrantům a islámu i na to, že vinu svaluje na unii. Argument, že je potřeba odejít z eurozóny, však u lidí nezabírá. Když slyšíte, že po návratu k vlastní měně by kvůli devalvaci vše o třetinu zdražilo a váš plat nebo důchod by se zároveň o třetinu snížil, ptáte se, proč byste pro to měl hlasovat. Pro část lidí je ovšem důležitější symbolika, tedy že Francie bude opět mít vlastní měnu a bude v měnové politice suverénní. To je ale jen menšina.

HN: Pokud je to tak, proč jsou ze čtyř hlavních kandidátů hned dva velkými odpůrci Evropy?

To je pravda, ale samotný fakt, že Le Penová a Mélenchon jsou euroskeptici, ještě neznamená, že chtějí to samé. Mélenchon je zastáncem otevřených hranic, migrace a multikulturalismu, Le Penová to vidí přesně opačně. Unii oba používají, stejně jako podobné strany v jiných zemích, jako cíl, na který útočí, a tvrdí, že může za problémy Francie. Tvrdí třeba, že skrze Evropu je Francie pod diktátem Německa nebo že Evropa umožňuje odliv pracovních míst z Francie do zemí střední a východní Evropy.

HN: Je tedy Evropská unie hlavním tématem voleb?

Vůbec ne a souvisí to s tím, o čem jsem mluvil: Francouzi jsou zahleděni do svých problémů a pak ignorují důsledky vlastních rozhodnutí pro ostatní. I proto je podle mě důležité, že aspoň jeden kandidát, tedy Macron, nabízí pozitivní a optimistickou vizi Francie. A že zároveň upozorňuje, jak katastrofální následky by mělo rozbití Evropské unie.

komentář: Ne Putinovi. Jak to říct francouzsky?

HN: Jaká jsou tedy hlavní témata voleb?

Rád bych vám řekl, že Francie debatuje o nějaké zásadní politické nebo ekonomické otázce. Ale, bohužel, největším tématem voleb jsou problémy, které mají Fillon a Le Penová se zákonem. To změnilo kampaň z debaty o programu v referendum o jednotlivých kandidátech. Stejné je to i v případě Macrona, na kterého všichni ostatní útočí. Volby jsou tak i referendem o tom, jestli lidem vadí, že se Macron dřív živil jako bankéř. Z praktických otázek byla nejdůležitější ekonomika − co udělat, aby byl růst rychlejší. Ale probíralo se to jen ve spěchu a povrchně. Nahrává to extrémním stranám, protože nebylo dost prostoru na rozbor naprosto nerealistických návrhů Le Penové.

HN: Pokud vyhraje Macron nebo Fillon, dá se čekat, že Francie bude chtít znovu získat postavení země, která s Německem vede evropskou integraci. Je to ale v českém zájmu? Víme, že Česko a Francie mají odlišné názory na vnitřní trh nebo volný obchod.

Když se Francie a Německo dohodnou na společné politice a když Francie pod prezidentem Macronem nebo Fillonem provede ekonomické reformy, budou mít k sobě Francie a Česko mnohem blíž, než si teď nejspíš myslíte. Když se domluví Francie a Německo, nebude to díky tomu, že Němci přijmou současné francouzské postoje. Spíš to bude naopak, o tom si Francie opravdu nemůže dělat iluze. A s Německem se Česko v ekonomických otázkách shoduje už nyní, takže pak by zákonitě měla být jednodušší i česko-francouzská dohoda. Už teď má ostatně Česko s Francií některé názory stejné, shodují se třeba na nutnosti posílit společnou evropskou obranu.

Simone Radačičová, Ondřej Houska
Přeposlat
Diskuse
reklama
comments powered by Disqus

Kromě chaty na Lipně nic nemám, říká Zimola. Jeho rodině přitom patří rozlehlé pozemky

Nemusíte ze mě mít strach, řekla Le Penová voličům a "pozastavila" své působení v čele Národní fronty

Číňané jdou proti Audi či BMW. Tamní miliardář najal na vývoj luxusních vozů západní odborníky

ČEZ chce opustit Bulharsko, dostal nabídku od Energo-Pro a dalších sedmi firem

České kloubní výživy si oblíbili Rusové i žirafy. Rodinná firma Orling má i vlastní stádo koní

reklama