reklama

Dcera úspěšného otce otestuje po letech volební průzkumy. Bylo by překvapením, kdyby se Le Penová nedostala do druhého kola

  • Francouzi se už za Národní frontu nestydí.
  • Před volbami v roce 2002 její podporu skrývali, do druhého kola pak postoupil Jean-Marie Le Pen.
  • Průzkumy jsou nyní přesnější, třetina voličů se ale podle nich stále ještě nerozhodla, komu dá svůj hlas.
jarvis_58f79312498e0baf30805753.jpeg Marine Le Penová vede v průzkumech před francouzskými prezidentskými volbami. Foto: Profimedia

Když se v roce 2002 do druhého kola prezidentských voleb ve Francii nečekaně probojoval tehdejší šéf Národní fronty Jean-Marie Le Pen, způsobilo to po celé zemi šok. Odpor proti Le Penovi, který proslul rasistickými a antisemitskými výroky, následně spojil celou Francii. V prezidentských volbách díky tomu s přehledem vyhrál Jacques Chirac s více než 82 procenty hlasů.

Předvolební průzkumy veřejného mínění tehdy selhaly. Jejich autoři nedokázali včas odhalit měnící se postoje ve francouzské společnosti, která nečekaně podpořila kandidáta z okraje politického spektra.

Podobně zklamaly průzkumy také v posledních měsících. Nepodařilo se jim rozpoznat nálady Britů, kteří po vyhrocené kampani nečekaně zvolili odchod z Evropské unie, tedy brexit. Poté zase neodhadly šance Donalda Trumpa, který loni v listopadu zvítězil v prezidentských volbách v USA.

80 procent

všech voličů Marine Le Penové tvoří její skalní příznivci. U Emmanuela Macrona je to jen zhruba polovina.

V neděli čeká průzkumy další velký test. První kolo francouzských prezidentských voleb hodně napoví o tom, jak si momentálně vedou populisté v Evropě. Marine Le Penová, šéfka protiimigrační a euroskeptické Národní fronty a dcera někdejšího silného kandidáta Jeana-Marie Le Pena, by podle nynějších odhadů měla skončit těsně před branami Elysejského paláce. Mohou se ale průzkumy opět zmýlit?

Byla to noční můra

"Národní fronta opravdu bývala noční můrou pro společnosti provádějící průzkum veřejného mínění," uvádí Emmanuel Riviere, ředitel společnosti Kantar, která podobné průzkumy pravidelně zpracovává. Vysvětluje, že dříve se mnozí Francouzi styděli za to, komu dávají svůj hlas. A to výsledky zkreslovalo.

speciál HN: francie určí osud evropy

"Proto bylo velmi složité předpovědět, jak si ve volbách Národní fronta povede a kolik nakonec dostane hlasů. Většina Francouzů by nikdy nepřiznala, že hlasovali právě pro ni," dodává ve své bruselské kanceláři analytik Yann-Sven Rittelmeyer z think-tanku European Policy Centre.

Jenže to se postupně změnilo. Velký vliv na to má právě Le Penová, která převzala vedení po svém otci v roce 2011. V následujících letech se jí podařilo stranu zbavit rasistické a xenofobní nálepky a posunout ji do hlavního proudu francouzské politiky. Kvůli tomu se dokonce neváhala rozkmotřit se svým otcem. Výsledek na sebe nenechal čekat − změnu doprovodily silnější preference.

V poslední době přebírají další politické strany pod tlakem teroristické hrozby část rétoriky i programu Národní fronty. Například návrh, aby úřady mohly podezřelým radikálům s dvojím občanstvím odebírat to francouzské. Myšlenku, se kterou přišla původně Národní fronta, se bez úspěchu pokusil prosadit prezident Francois Hollande, nyní ji má ve svém programu i republikánský kandidát Francois Fillon.

"I proto už není žádné tabu hlasovat pro Národní frontu. V posledních volbách jsme si všimli opačného trendu. Lidé tvrdili, že hlasovali pro tuto stranu, i když to nebyla pravda," dodává analytik Rittelmeyer.

Průzkumy jsou přesnější

A jak to bude letos? Zatím všechny průzkumy veřejného mínění ukazují, že Le Penová se s přehledem dostane do druhého kola. Jenže v něm by ji měl porazit centrista a bývalý ministr hospodářství Emmanuel Macron, ukazují zatím průzkumy.

Přeoráme evropu, slibují populisté včetně le penové

"Letos by naopak bylo překvapující, kdyby se Le Penová do druhého kola nedostala. Je ale jisté, že neuvidíme něco takového jako v roce 2002. Vítěz voleb už nedostane přes 82 procent jako tehdy Jacques Chirac, ale tak 55 až 60 procent," vypočítává analytik Rittelmeyer.

Odborníci se domnívají, že průzkumy se z debaklu v roce 2002 už stačily poučit. "V roce 2015, kdy se ve Francii konaly regionální volby, odhadovaly společnosti na průzkum veřejného mínění, že Národní fronta získá 27 až 30 procent. Nakonec dostala 27 procent. Její skóre se podařilo odhadnout správně," doplňuje Riviere.

Přesto jsou nyní experti opatrní. Poukazují, že asi třetina voličů se stále ještě nerozhodla, komu dá nakonec svůj hlas. Jejich postoj tak ještě může zamíchat kartami v okamžiku, kdy hlavní čtveřici kandidátů dělí jen několik procentních bodů.

Experti připomínají i další moment. Hlavní favorit voleb, Emmanuel Macron, má vůbec nejméně věrné voliče. Jen polovina z nich se dá považovat za skalní příznivce, kteří mu jistě dají hlas. Druhá polovina nemusí k volbám vůbec přijít. Na rozdíl od něj nejpevnější jádro voličů má naopak Le Penová. Asi 80 procent jejích příznivců ji bude volit za všech okolností, u Fillona je to přes 70 procent.

Simone Radačičová
Přeposlat
Diskuse
reklama
comments powered by Disqus

Notino vyráží na zteč: Největší český e-shop s kosmetikou se chystá ovládnout německý trh

Prezidentský kandidát Horáček jede v boji o Hrad naplno, Drahoš náskok těžko dohání. A potřebuje sehnat více peněz

Ukrajinská tajná služba zabavila počítače firmě českého podnikatele Fialy. Společnost prý používala špionážní software

Sobotka dává Babišovi ultimátum do konce dubna, aby vysvětlil své kauzy. Podle Babiše to je volební kampaň ČSSD

Sloupek Martina Malého: Zemanova návštěva u Trumpa se nekoná. Ještě bude legrace

reklama