reklama

Přeoráme Evropu, slibují populisté včetně Le Penové. Demontáž EU by byla pro Česko tragédie, říká politolog

  • Populisté z Francie, Německa nebo Nizozemska chtějí rozbít Evropskou unii.
  • Jejich úspěch by znamenal konec uspořádání, na kterém už desítky let stojí stabilita v Evropě.
  • Poslední dobou ale podpora populistických stran klesla.
„Madame Frexit“: Marine Le Penová, šéfka francouzské Národní fronty, zdraví svoje příznivce při březnovém předvolebním setkání v Lille. „Madame Frexit“: Marine Le Penová, šéfka francouzské Národní fronty, zdraví svoje příznivce při březnovém předvolebním setkání v Lille. Foto: Reuters

Evropa nikdy netolerovala okupační moc, prohlašuje šéfka strany Alternativa pro Německo Frauke Petryová. "Napoleonskou Francii, nacistické Německo ani Sovětský svaz. A nebude už tolerovat, dá-li Bůh, ani Evropskou unii," oznámila Petryová na lednovém shromáždění evropských nacionalistických a populistických stran v německém městě Koblenz. Odpor vůči evropské integraci je jedním z hlavních témat, která tyto strany spojují. Populisté budou v příštích měsících na současné uspořádání Evropy útočit ve volbách hned v několika zemích. Jejich úspěch by zásadně ovlivnil i Česko.

speciál HN: francie určí osud evropy

"Populisté dělí společnost na obyčejné lidi a na zkorumpované elity, které nejednají v zájmu občanů," definuje populismus Mats Braun, švédský politolog, který vede katedru mezinárodních vztahů a evropských studií na Metropolitní univerzitě v Praze. Populisté tvrdí, že jedině oni zastupují skutečné zájmy lidí, a svým odpůrcům odpírají legitimitu.

 

Marine Le Penová, která se už v neděli nejspíš probojuje do finále francouzských prezidentských voleb, mluví o Evropské unii podobně jako její německá kolegyně Frauke Petryová, označuje ji za "totalitní organizaci".

Fandí nám i Klaus

Šéfka Francouzské národní fronty je určující postavou společné evropské skupiny, kterou populistické strany zastoupené v Evropském parlamentu založily. Jmenuje se Evropa národů a svobody. Patří do ní i nizozemská Strana pro svobodu, kterou vede Geert Wilders, italská Liga Severu, německá Alternativa pro Německo nebo Svobodná strana Rakouska.

Členem skupiny je také český politik Tomio Okamura se svou stranou Svoboda a přímá demokracie, byť zastoupení v Evropském parlamentu nemá. Podobné cíle má i Strana svobodných občanů europoslance Petra Macha, patří ale do konkurenční euroskeptické frakce nazvané Evropa svobody a přímé demokracie, kterou vede britská strana UKIP a italské Hnutí pěti hvězd. Odpůrci unie tak nejsou jednotní.

Le Penovou, Wilderse a jejich frakci podporuje bývalý český prezident Václav Klaus, který několikrát vystoupil na předvolebních shromážděních Alternativy pro Německo nebo rakouských svobodných. Sešel se i s Le Penovou a Wildersem. Před lety tvrdil, že mu oba politici dokonce nabízeli, aby společné frakci protievropských stran předsedal. Le Penová a Wilders v roce 2014 na společné tiskové konferenci na dotaz autora tohoto článku vyjádřili ke Klausovi velký respekt, popřeli ale, že by mu nabízeli vůdcovství společné politické skupiny.

Rusko má zálusk

Co by se stalo, kdyby se tyto strany dostaly k moci? "Evropská unie je garantem stability na evropském kontinentě. Pokud by populisté skutečně dostali příležitost k její demontáži, pro Česko by to byla tragédie," tvrdí Martin Mejstřík z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, který letos vydal knihu o evropském populismu. V případě konce unie by se Češi podle něj "zase ocitli v nárazníkovém prostoru, na který by si mohla dělat zálusk jedna země na východě", tedy Rusko. Upozorňuje, že by se Evropa po zániku unie vrátila do stavu rozdrobených národních států. V takovém uspořádání se po celá staletí vždy prosazovaly silnější země na úkor těch slabších.

Dcera úspěšného otce otestuje volební průzkumy. Bylo by překvapením, kdyby Le Penová neuspěla

Po britském referendu o vystoupení z Evropské unie a vítězství Donalda Trumpa v amerických prezidentských volbách se zdálo, že populismus triumfuje. Jeho hvězda ale teď o něco pohasla. Geert Wilders minulý měsíc v nizozemských volbách dostal výrazně méně hlasů, než v kolik doufal, byť mu to stále stačilo na druhé místo. Le Penová podle všech průzkumů ve druhém, rozhodujícím kole francouzských prezidentských voleb prohraje. Němci budou volit v září a Alternativa pro Německo nyní ztrácí. V Rakousku, které čekají volby příští rok, jasně vede Svobodná strana Rakouska − na rozdíl od svých spojenců z Francie nebo Nizozemska se ale opakovaně distancovala od snah o vystoupení z Evropské unie.

V Evropě se postupně zlepšuje ekonomická situace. S tím, jak klesá nezaměstnanost a pomalu rostou platy, bere část voličů svoji podporu populistům zpět. Brexit nespustil volání po referendech, podpora unie v Evropě naopak vzrostla − Česko, kde členství v unii označuje za dobré jen třetina lidí, je výjimkou. Trumpův nástup do Bílého domu pak evropským populistům nepomohl. "Jakmile se k němu Wilders nebo Alternativa pro Německo přihlásili, klesly jim preference," upozorňuje Mejstřík. Je příznačné, že Le Penová teď o Trumpovi už skoro vůbec nemluví.

Bojiště: Itálie

Šance populistů na to, že by se dostali k moci, tedy nevypadají dobře. Ale najdeme jednu velmi důležitou výjimku, Itálii. V průzkumech tam s jasným náskokem vede Hnutí pěti hvězd komika Beppeho Grilla. "Když nám Evropa nepomůže s migrací, Itálie skončí v Grillových rukách," říká pro HN italský diplomat. Naráží na fakt, že do Itálie středomořskou cestou z Libye stále proudí desítky tisíc migrantů. Země se sice po mnohaleté krizi odrazila ke slabému růstu, zatím se ale zdá, že volbám, které musí být nejpozději v březnu příštího roku, bude dominovat migrace nebo sociální rozdíly. Tedy témata, u kterých boduje populistické Hnutí pěti hvězd.

I u něj je ale patrné, že v poslední době mírní svá radikální hesla. Podobně jako Le Penová také Hnutí pěti hvězd začíná couvat od svých původních slibů o co nejrychlejším odchodu z eurozóny. S tím, jak se možnost uchopení moci stává reálnější, musí tyto strany začít přemýšlet o důsledcích svých případných kroků. Zvlášť když většina Evropanů podle průzkumů euro opustit nechce.

Martin Mejstřík z fakulty sociálních věd dává jako příklad Donalda Trumpa. V kampani tvrdil, že se urychleně domluví s Ruskem, ale brzy po nástupu do funkce na příkladu Sýrie zjistil, že se zájmy USA od těch ruských leckdy zásadně liší. "I Trump narazil na určité konstanty, které v politice jeho země existují," říká Mejstřík. Sliby v předvolební kampani jsou tedy jedna věc, realita skutečného vládnutí ale obvykle bývá úplně jiná.

Ondřej Houska
Přeposlat
Diskuse
reklama
comments powered by Disqus

Soukromé školy nemají dost míst, zájem o ně převyšuje kapacitu až šestinásobně

Kromě chaty na Lipně nic nemám, říká Zimola. Jeho rodině přitom patří rozlehlé pozemky

Nemusíte ze mě mít strach, řekla Le Penová voličům a "pozastavila" své působení v čele Národní fronty

Číňané jdou proti Audi či BMW. Tamní miliardář najal na vývoj luxusních vozů západní odborníky

3 hlavní důvody, proč je Android zoufalý a 3, proč ovládá trh a uživatelé ho mají rádi

reklama