Kevin McNamara na Sibiř nemá hezké vzpomínky. Poprvé ji tento americký historik a novinář navštívil v roce 1993, kdy zde skupinu Američanů prováděl donedávna zapovězeným územím. Letadlo společnosti Aeroflot bylo plné much a Rusů vyděšených nedávnými leteckými haváriemi, na Transsibiřské magistrále chyběly toalety, a když Američané navštívili vesnici, místní civěli na jejich moderní oblečení a účesy.

"Jeden Rus nám dokonce řekl, že máme lepší pleť a zuby," vzpomíná McNamara.

Přesto má z té doby vzpomínku, která to přebila. Když se na cestu připravoval, narazil na zmínku o armádě 50 tisíc vojáků, která koncem první světové války okupovala Sibiř. "Ohromilo mě, že tito muži na Sibiři vydrželi několik zim a líté boje v natolik rozlehlé měsíční krajině," vysvětluje McNamara, který se tehdy rozhodl, že po návratu do Ameriky si o československých legiích musí něco přečíst.

"Říkal jsem si, že o tom musí existovat kniha."

Jenže neexistovala − tedy alespoň ne v angličtině. A proto začala třiadvacetiletá odysea, která skončila vloni, kdy McNamara v angličtině vydal knihu Dreams of a Great Small Nation (Sny velkého malého národa). Jde o důkladné pojednání o československých legiích a o jejich roli při založení Československa.

Poradce politiků i filmařů

◼ Kevin McNamara vystudoval novinařinu a mezinárodní vztahy. Působil jako poradce republikánského člena Kongresu R. Lawrence Coughlina. Přispíval do čtvrtletníku Orbis, jejž vydává Foreign Policy Research Institute, či deníků Chicago Tribune a Philadelphia Inquirer.

◼ Jeho nakladatelství uvádí, že McNamarovy texty byly přeloženy do češtiny a citovány Výborem pro zahraniční záležitosti při americké Sněmovně reprezentantů.

◼ Pro práci na knihu o československých legionářů získal granty od nadací Earhart a Tawani a do angličtiny nechal přeložit více než sto očitých svědectví československých legionářů. Kniha vyšla vloni v březnu, psal o ní deník Wall Street Journal nebo týdeník Publishers Weekly.

◼ McNamara je jedním z konzultantů, na něž se obrací český režisér Petr Nikolaev kvůli svému chystanému filmu o československých legionářích.

McNamara nyní v Americe jedná s producenty, režiséry a scenáristy, aby podle jeho látky vznikl film. Minulý měsíc do Prahy přijel hledat kontakty a sponzory.

Jeho kniha může být poučná i pro ty, kdo jsou s osudem hrdinných legionářů již obeznámeni. Odehrává se na pozadí cest Tomáše Garrigua Masaryka a Edvarda Beneše po světě, když v průběhu války lobbovali za založení Československa.

Zásadní příběhy McNamara vypráví z pohledu vojáků, přičemž se opírá hlavně o vzpomínky pamětníků − nejčastěji čerpá z pětidílné knihy Cestami odboje: Jak žily a kudy táhly čs. legie, která vyšla v Praze ve 20. letech minulého století. McNamara ji objevil roku 2002. A ze všeho nejdřív potřeboval, aby mu ji někdo přeložil do angličtiny.

V americkém Coloradu nalezl profesionálního českého překladatele Iva Reznicka, který nabídl, že práci udělá se slevou. Když se McNamara ptal proč, Reznicek vysvětlil, že jeho strýc v legiích působil. A přidal historku, jak ve škole v komunistickém Československu kdysi líčil strýcovy boje s Rudou armádou na Sibiři, načež ho popadla učitelka, vyvedla ho na chodbu a řekla mu, aby o tom už nikdy nemluvil.

"Od různých nadací se mi podařilo získat 46 tisíc dolarů, ty jsem všechny dal Ivovi," popisuje McNamara, který mohl začít psát, teprve když Reznicek dokončil překlad.

Zvlášť strhujícím způsobem McNamara v knize líčí takzvaný čeljabinský incident z roku 1918, jenž podnítil vzpouru československých legionářů proti bolševikům a stál na začátku anabáze. Poté co českého dobrovolníka zranil kus kovu hozený z projíždějícího vlaku, legionáři vlak dostihli a domnělého maďarského pachatele utloukli k smrti.

Když se Lev Trockij dozvěděl, že Čechoslováci obsadili Čeljabinsk, nařídil jejich odzbrojení či, budou-li vzdorovat, vyhlazení. Ale Rudá armáda už byla v rozkladu. Během následujících čtyř měsíců legionáři vyhráli prakticky každou bitvu a obsadili takřka celou Transsibiřskou magistrálu, tedy jedinou železniční trať vedoucí přes Sibiř.

Jejich disciplínu a odvahu ocenil i bývalý americký prezident Theodore Roosevelt.

Podle Kevina McNamary k tomu přispělo i pevné pouto mezi legionáři. "Češi už silně vnímali svoji národní totožnost," poznamenává autor. "Po stovkách let útlaku se začínali realizovat."

Kniha

Kevin J. McNamara
Dreams of a Great Small Nation: The Mutinous Army that Threatened a Revolution, Destroyed an Empire, Founded a Republic, and Remade the Map of Europe
Nakladatelství PublicAffairs 2016, 416 stran, 28,99 dolarů

Vytvořením československého vojska na Rusi z tamních dobrovolníků a zajatců Tomáš Garrigue Masaryk sledoval myšlenku vzniku nezávislého státu. McNamara jeho plán líčí vyváženě, s odstupem.

"Na papíře zněl až směšně nerealisticky: stačí postavit armádu, překročit Sibiř, nasednout na lodě, obeplout svět, dorazit na západní frontu, bojovat po boku Francouzů, a pokud to všechno přežijeme, Spojenci nám budou tak zavázaní, že nám pomohou založit stát," shrnuje McNamara. Dodává ale, že vojákům, kteří si sami museli obstarat jídlo, oblečení i zbraně, nic jiného nezbývalo.

Legionáři se až do Francie nedostali. Avšak díky Masarykově taktice a diplomacii svým hrdinstvím skutečně výrazně přispěli ke vzniku Československa.

Představa, že o tom jednou vznikne celovečerní hollywoodský film, se zatím zdá nerealistická − možná trochu jako šance legionářů v roce 1918. Ale i kdyby se to nepodařilo, Kevin McNamara má ze své knihy už teď dobrý pocit. "Tenhle příběh byl na Západě z větší části zapomenutý," dodává, po právu hrdý, že ho Američanům připomněl.