Severoatlantická aliance se by podle svého generálního tajemníka Jense Stoltenberga měla do svého květnového summitu shodnout na konkrétní podobě národních plánů, které by členským zemím měly pomoci zvýšit jejich obranné výdaje na domluvená dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP). Stoltenberg to řekl novinářům v Bruselu po pátečním jednání aliančních ministrů zahraničí.

Vypracování národních plánů na schůzce jednoznačně požadoval nový americký ministr Rex Tillerson.

Některé země, například Německo, ale žádají širší definici toho, co bude možné zahrnovat do sousloví "obranné výdaje". Podle Stoltenberga je ale například rozvojová pomoc či obnova po konfliktu sice potřebnou, ale od obrany oddělenou položkou.

"Cílem na setkání v květnu musí být dohoda našich lídrů, že ke konci roku spojenci buď splní své závazky, nebo budou mít vytvořeny jasné plány s jednoznačnou formulací - včetně každoročních cílů - jak svým závazkům dostojí," řekl Tillerson svým kolegům na jednání v projevu, jehož text zveřejnili američtí diplomaté při NATO.

Podle Stoltenberga záměr vytvořit konkrétní národní plány na zvyšování obranných výdajů nijak nemění dohodu členských zemí aliance z roku 2014 na summitu ve Walesu. Tehdy se státy dohodly zastavit propad v penězích na obranu a do deseti let se dostat na doporučovaná dvě procenta HDP.

Kromě USA, které platí okolo 70 procent aliančních peněz, překonávají podle dostupných čísel hranici dvou procent jen čtyři země - Británie, Estonsko, Polsko a Řecko. Rumunsko by se na tuto úroveň mělo dostal letos a Litva s Lotyšskem oznámily, že jí dosáhnou v příštím roce. Stoltenberg dnes připomněl, že v loňském roce poprvé za několik let statistiky ukázaly reálné zvýšení výdajů na obranu zemí NATO.

Německý ministr Siegmar Gabriel v pátek ale označil dvouprocentní cíl za nerealistický. "Myslím, že je zcela nerealistické předpokládat, že by Německo mohlo mít roční vojenský rozpočet přes 70 miliard eur (1,89 bilionu korun). Neznám v Německu politika, který by věřil, že je to možné či vůbec žádoucí," citovala jej agentura DPA.

Český ministr zahraničí Lubomír Zaorálek po schůzce zdůraznil, že Tillerson byl na jednání velmi jednoznačný. Sestavení odpovídajícího národního plánu bude podle něj pro české ministerstvo obrany "docela tvrdý úkol". Německá pozice podle něj není nová, Gabriel prý připomněl, že Berlín vydává výrazné prostředky na obnovu například v Iráku. "Bylo zřejmé, že zužování jen na čistě vojenské výdaje je pro některé země zjednodušené," podotkl Zaorálek. Podobně se podle něj k věcí staví také Francie.

Na podrobné podobě plánů se podle generálního tajemníka aliance nyní pracuje. "Je teď brzy říkat něco přesného o tom, jak budou vypadat, definitivní rozhodnutí nepadlo," upozornil Stoltenberg. Podle něj by však měly mít tři pilíře - a kromě samotných investic by se měly týkat také rozvoje potřebných schopností a konkrétních závazků přispívat do aliančních operací a misí vojáky a technikou.