Každá profese je spojená s vypětím, kterému se v práci nedá zcela vyhnout. Zaměstnavatelé ale mohou stres u svých pracovníků ovlivnit. Důležité je vytvořit přátelské prostředí, kde se zaměstnanci cítí bezpečně a o svých problémech se nebojí mluvit. Čím dříve svoji nespokojenost projeví, tím méně času, energie a peněz bude stát firmu řešení. Dlouhodobě stresovaní zaměstnanci jsou méně výkonní a častěji také v práci chybí.

Podle studie britské organizace Mind je téma stresu ve firmách stále tabu. Téměř třetina respondentů uvedla, že by o pracovním stresu nemohli s nadřízenými mluvit. Místo toho lidé využívají "sick days", pouhých pět procent z nich přitom uvádí skutečný důvod své absence. Většina raději zmíní žaludeční nevolnost nebo bolest hlavy. Výrazný stres v práci zažívá podle Evropské agentury pro bezpečnost a zdraví čtvrtina zaměstnaných.

Podle Michala Waltera z České asociace psychologů práce a organizace se jen málo firem zabývá duševní pohodou svých zaměstnanců systematicky. "Poptávka po odbornících je poměrně slabá. Každá firma tuto oblast řeší jinak, většinou prostřednictvím personalistů a zavedením různých benefitů," říká Walter. Zaměstnavatelé nabízí hlavně poukázky na sport, masáže a wellness.

Jen dobrý plat nestačí

Snížit stres svých zaměstnanců se firmy pokoušejí flexibilní pracovní dobou, časté jsou také rotace pracovníků uvnitř provozu, které brání stereotypu. Zaměstnanci Plzeňského Prazdroje mohou využít dva dny za rok k regeneraci. Pracovníci firmy Sodexo, která provozuje jídelny a zaměstnanecké služby, mají zase k dispozici telefonickou linku na psychologa. Pokud potřebují, mohou pracovat z domova nebo si svou pracovní dobu přizpůsobit.

Stres ve firmě

"Mluvíme i o možnosti přejít na jinou práci, která bude opět motivující nebo je třeba klidnější," říká Markéta Faltusová, HR ředitelka Sodexa. Podle ní je nejdůležitější lidská blízkost a to, aby manažeři se svými týmy komunikovali. "Svým přátelským chováním mohou předejít většině pracovních smutků a stresů," dodává.

Důležité také je ptát se nejlepších zaměstnanců, jak se cítí. "Ukazuje se, že firmy nejvíc přetěžují ty nejlepší, protože jsou šikovní, chtějí pracovat a dlouho si nestěžují," říká Dana Formánková, HR ředitelka Volkswagen Financial Services. Dobré platové ohodnocení podle ní pracovní přetížení neřeší.

Sama zažila případ rychlé kariéry mladého ambi­ciózního manažera. "Prošel nabízená školení, povzbuzovali jsme ho a rostl i finančně, což jsem považovala z pohledu HR za dostačující," vzpomíná Formánková. Rychlý postup manažerovi přerostl přes hlavu, firmě se ale s problémy nesvěřil. "Skončilo to vážnými projevy nespavosti a třesem. Poskytli jsme mu volno a psychologa, tyto stavy se mu ale pořád vracely. Dodnes je mi líto, že jsme se nakonec dohodli na ukončení pracovního poměru," říká Formánková.

Poznat, kdy problém začíná

Důležitá je také správná volba pracovníka s odpovídajícími schopnostmi pro danou práci. "Svoji roli hraje i dovolená, lidé by ale měli být sami k sobě přísní a ve volnu nepracovat. Mnoho z nich vyřizuje pracovní záležitosti na dovolené," míní Formánková.

Psycholožka Barbora Černíková spolupracuje s poradenskou společností Deloitte. Ve firmě organizuje preventivní programy, věnuje se také předcházení vyhoření. "Se zaměstnanci mluvíme o tom, co znamená syndrom vyhoření. Pojem je už zprofanovaný a zachází se s ním neopatrně. Bavíme se o příznacích a o rozdílech mezi vyhořením, depresí a únavou. Říkáme si, jak se stresu bránit a jak možný problém poznat u sebe i u kolegů," říká Černíková.

Signály, že se zaměstnancem není vše v pořádku, musí firma zachytit včas, upozorňuje HR specialistka Slevomatu Marcela Marešová. "S kolegy otevřeně mluvíme. Díky tomu můžeme včas zaregistrovat varovné signály, že by k vyhoření mohlo dojít," prohlašuje.

Podle manažera vzdělávání ve společnosti Seznam.cz Davida Koláčka mají největší zodpovědnost za kondici zaměstnanců jejich přímí nadřízení. "Měli by se svými týmy opravdu mluvit a zajímat se o to, jak se jejich členové mají. Já se lidí v mém týmu ptám na tři věci: Co byste dělali jinak, kdybyste byli na mém místě? V čem byste pokračovali? A co byste, být mnou, nedělali?" popisuje Koláček.

Zájem o své podřízené by měli mít manažeři také proto, že jsou prvními, koho se firma bude ptát na příčinu, pokud někdo z jejich týmu vyhoří. "Nejohroženější jsou dlouholetí zaměstnanci, kteří mohou propadnout stereotypu z práce nebo vyčerpání z vysokého pracovního nasazení," míní Koláček.

Stres ve firmě