Více než 800 měst a obcí podepsalo petici proti chystanému zákonu o odpadech, který připravilo ministerstvo životního prostředí řízené Richardem Brabcem (ANO).

Starostům především vadí, že stát chce razantním navýšením poplatků a nákladů na odpadové hospodářství bezdůvodně finančně zatížit občany i obecní rozpočty.

Obce rovněž odmítají další nárůst administrativy, který má nový předpis přinést.

"Fakt, že petici podepsalo tolik obcí, jen potvrzuje, o jak obrovský problém jde," uvádí předseda Sdružení místních samospráv Stanislav Polčák (STAN).

Starostové upozorňují, že pro zamýšlené zvýšení poplatků za odpad není ve většině obcí reálný prostor. Budou ho tedy muset promítnout do cen služeb občanům.

"Současný návrh zákona dostatečně nebere v potaz evropské cíle v recyklaci odpadů. Neobsahuje ani adekvátní studii, která by realisticky vyčíslila dopad normy na občany a obce," kritizuje Polčák. Doplňuje, že podle orientačních propočtů se poplatky mohou zvýšit minimálně dvojnásobně z nynějšího průměru 600 korun za tunu odpadu na obyvatele.

Návrh Brabcova ministerstva, aby poplatek za ukládání odpadu na skládky stoupl ze současných 500 korun na osobu téměř na čtyřnásobek, je nepřijatelný nejen pro Sdružení místních samospráv. Odmítá ho také pro Svaz měst a obcí. "Dá se totiž důvodně předpokládat, že v roce 2024 nebude adekvátní náhrada za skládkování," říká mluvčí svazu Štěpánka Filipová.

K zákonu má i tento svaz řadu zásadních připomínek. Kupříkladu postrádá možnost spolupráce mezi obcemi v odpadovém hospodářství.

"Povinnosti často plní právě dobrovolné svazky obcí. Nakládání s odpadem rozpočítané na jednu obec pak vychází levněji," podotýká Filipová.

Ministerstvo životního prostředí namítá, že s oběma zástupci obcí - Svazem měst a obcí a Sdružením místních samospráv – po celou dobu přípravy nového zákona všechny otázky diskutovalo. "Aktuální návrh je výsledkem konsensu, ke kterému jsme došli po dvou letech," uvádí mluvčí ministerstva Dominika Pospíšilová.

Jako vstřícný krok zmiňuje kupříkladu takzvanou recyklační slevu. "Díky ní nebudou obce odvádět zvýšený poplatek za skládkování recyklovatelných a využitelných odpadů, pokud splní úroveň recyklace danou zákonem," vysvětluje Pospíšilová.

Starostové nadále nesouhlasí s úplným zákazem skládkování k roku 2024. Česko tak chce být přísnější než Evropská unie, která připouští desetiprocentní podíl k roku 2030. "Nikdo mi neumí vysvětlit, proč máme být papežštější než papež," stěžuje si Polčák. Považoval by za logické, aby Česko s novým zákonem vyčkalo na novou odpadovou legislativu EU. Na ní se Polčák jako europoslanec podílí. "Zatím jsme směrnice schvalovali ve výboru pro životní prostředí. Hlasování na plénu proběhne během krátké doby," očekává.

 Brabcovo ministerstvo tento klíčový zákon kvůli novým unijním směrnicím odkládat nehodlá.

"Připravili jsme ho již s ohledem na projednávané změny evropské legislativy. Nepředpokládáme, že by bylo zapotřebí jej znovu upravovat," tvrdí ministerská mluvčí. Europoslanec Polčák oponuje, že český návrh zákona neobsahuje novinky, které přinesou nové unijní předpisy.

Ministr Richard Brabec připouští, že parlament zákon do podzimních voleb nestihne přijmout. "Naším cílem je zákon dopracovat dle požadavků Legislativní rady vlády a připravit ho pro novou vládu," prohlásil nedávno. Předlohu mu vládní legislativci vrátili s desítkami zásadních rozporů už počtvrté.

Možný odklad odpadového zákona ale petiční akci měst a obcí nezastavil. "Bojíme se, aby se neprojednával na poslední chvíli před volbami. Předpisy, které nemají oporu, by vláda neměla schvalovat," říká Polčák. Obce peticí apelují na stát, aby budoucí zákon obsahoval méně administrativních povinností a nezaváděl vyšší náklady na odpadové služby.

Související