Nacionalisté ze strany Alternativa pro Německo (AfD) mají půl roku před volbami vážné potíže. Straně klesají preference v průzkumech, a navíc se názorově rozděluje.

AfD chce na podzim bojovat o historicky první křesla ve Spolkovém sněmu. Její podpora aktuálně kolísá kolem deseti procent. To je výrazně méně než v průběhu roku 2016, kdy v průzkumech dosahovala až na 15,5 procenta. Kromě přímé demokracie a odchodu z EU strana v programu prosazuje mimo jiné vedoucí úlohu německé kultury namísto multikulturalismu.

Alternativa pro Německo má dva předsedy, podobně jako němečtí Zelení. Výraznější mediální tváří je jednačtyřicetiletá chemička Frauke Petryová, rodačka z Drážďan, která stranu vede od července 2015. Druhým šéfem AfD je profesor ekonomie Jörg Meuthen.

8 procent

je podle posledního průzkumu Stern/RTL aktuální podpora AfD
(loni byla až 15,5 procenta).

Roste SPD, která má nyní 31 procent. Stále vede CDU/CSU s 34 procenty.

Stranu, která ještě loni aspirovala na to, že by mohla skončit v parlamentních volbách v Německu třetí nebo čtvrtá, momentálně rozdělují spory o vlivného člena AfD Björna Höckeho.

Ten na sebe "upozornil" v lednu, když označil berlínský památník holokaustu za památník hanby. Ačkoliv se za své výroky omluvil, vedení AfD v čele s Petryovou se ho rozhodlo potrestat vyloučením.

Jak spor o Höckeho další působení ve straně dopadne, není jasné. Rozhodnutí předsednictva musí ještě potvrdit stranické orgány na zemské a spolkové úrovni.

V těch je zastoupeno mnoho lidí, kteří politika brání a obviňují Petryovou, že se zbavuje lidí, kteří mají jiný názor na směřování strany.

Vedle Höckeho se kritiky od šéfky za nacionalistickou rétoriku dočkal André Poggenburg ze Saska­-Anhaltska, kde AfD v březnu 2016 dosáhla historického volebního úspěchu a obsadila skoro třetinu zemského parlamentu.

Podle něj nyní ve straně existují dvě křídla − umírněnější v čele s Petryovou, jež chce údajně navázat koaliční spolupráci s CDU kancléřky Angely Merkelové, a radikálně pravicové, kam patří Höckeho obhájci. Koalici s Alternativou odmítají všechny parlamentní strany.

Petryová se třetí únorový víkend v Moskvě sešla s ruským nacionalistou Vladimirem Žirinovským.

Ten je veden na sankční listině Evropské unie a v minulosti například navrhoval vládám Polska, Rumunska a Maďarska rozdělit si Ukrajinu.

Podle vyjádření mluvčího Petryové politička o Žirinovského přítomnosti předem nevěděla, měla domluvenou schůzku s předsedou dolní komory ruského parlamentu Vjačeslavem Volodinem.

Mluvčí také vyloučil, že by Rusové AfD finančně podporovali před podzimními parlamentními volbami. Zlepšení vztahů s Ruskem je ovšem jedním z bodů programu AfD.

Cesta předsedkyně do Moskvy k rozporům ve vedení strany přispívá. Zakladatel AfD Alexander Gauland o ní údajně vůbec nevěděl.

Ještě před rokem vydal Jürgen Elsässer, šéfredaktor časopisu Compact, který je v podstatě stranickým médiem AfD, článek s názvem Frauke Petryová − lepší kancléřka! Proč? Dnes se však k šéfce AfD vyjadřuje mnohem kritičtěji. Petryová po Compactu požaduje finanční kompenzaci za to, že časopis ve zprávě o průběhu hlasování o vyloučení Björna Höckeho nepravdivě napsal, že k němu došlo vysloveně na žádost předsedkyně. Magazín toto její rozhodnutí označil za vážnou chybu.

Petryová se musí vypořádat také s dalším zklamáním. Do parlamentních voleb povede AfD "tým špičkových kandidátů", a ne jeden lídr, což prosazovala právě mediálně známá předsedkyně.

Rozhodnutí padlo v on-line anketě mezi členy strany, potvrdit ho musí ještě stranický sjezd.