Dohoda o volném obchodu mezi Evropou a Kanadou může začít platit. Ve Štrasburku ji odhlasovali europoslanci.

Smlouva, zvaná CETA, podle odhadů zvýší hrubý domácí produkt zemí Evropské unie ročně o 12 miliard eur, tedy o více než 300 miliard korun.

Díky smlouvě zmizí téměř všechna cla, která ve vzájemném obchodu mezi státy EU a Kanadou existují.

Evropské firmy se také budou moci ucházet v Kanadě o veřejné zakázky, které jim můžou přinést desítky miliard eur ročně.

Česko si od dohody slibuje zvýšení vzájemného obchodu s Kanadou, hlavně ve strojírenství nebo v těžebním průmyslu. Očekává také zvýšení investic kanadských firem v Česku.

Nyní tu působí například kanadská firma Bombardier Transportation, světová jednička na trhu kolejových vozidel. V České Lípě vyrábí součástky pro regionální a příměstské vlaky, tramvaje a metro.

"Každé zjednodušení obchodu je zásadní zprávou pro český export," uvítal dohodu europoslanec za ODS Evžen Tošenovský.

OBCHODNÍ DOHODA EVROPSKÉ UNIE S KANADOU (CETA)

Co přinese Evropě

Podle odhadů Evropské komise má smlouva s Kanadou zvýšit HDP unie zhruba o 12 miliard eur ročně. Jde o nejvíce ambiciózní obchodní dohodu, kterou kdy unie uzavřela.

Do budoucna by mohla podle zastánců sloužit jako vzor moderní obchodní dohody, například pro vyjednávání se Spojenými státy a dalšími partnery. Jednání s USA, zvané TTIP, je ale teď na bodu mrazu.

Obchodní výhody

Dohoda CETA má přinést odstranění 98 procent cel a celních překážek.

Zvýší také dostupnost pracovních sil a služeb, když zjednoduší vzájemné uznávání kvalifikací.

Kanada také zpřístupnila pro evropské dodavatele trh veřejných zakázek i na regionální úrovni. Tyto zakázky mohou přinést desítky miliard eur ročně.

Dohoda také obsahuje klauzuli o ochraně investorů.

To je podle kritiků její nejvíc problematický bod.

Co přinese Česku

Česko si od dohody s Kanadou slibuje zvýšení přímého obchodu, především pro strojírenství, dopravní stavby, těžební průmysl, letectví, případně farmaceutický průmysl nebo v oboru zdravotní techniky. Očekávají se také přímé investice kanadských firem v Česku.

 

Proti dohodě se v poslední době ostře postavily různé neziskové organizace a aktivisté.

Petici proti jejímu uzavření podepsalo 3,5 milionu Evropanů.

Podle kritiků kvůli obchodní smlouvě hrozí tlak na privatizaci veřejných služeb, snižování práv zaměstnanců a spotřebitelů nebo snížení
ochrany životního prostředí.

CETA prý také vystaví evropské zemědělce nefér konkurenci z Kanady a posílí postavení nadnárodních firem.

Vlády všech 28 zemí EU už dohodu jednomyslně podpořily. Výhrady kritiků odmítly jako smyšlené. Ironicky to vyjádřil předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker:

"Překvapuje mě, že když jsme uzavřeli obchodní dohodu s Vietnamem, který je světově proslulý tím, že uplatňuje všechny demokratické principy, nikdo nic nenamítal. Když ovšem uzavřeme dohodu s Kanadou, která je, jak všichni víme, dokonalou diktaturou, všichni se pohoršují, že
nedodržujeme lidská práva."

Juncker narážel na fakt, že Kanada se ze všech velkých zemí západního světa nejvíc podobá Evropě v ochraně zaměstnanců i práv spotřebitelů. Je tak podle něj absurdní tvrdit, že Kanada Evropě vnutí nějaké nebezpečné standardy, zvlášť když je mnohonásobně menší a má z ekonomického hlediska výrazně slabší pozici než EU.

S tím souhlasí europoslankyně za hnutí ANO Dita Charanzová: "Kanada má jedny z nejpřísnějších standardů kvality potravin na světě. Pokud tu dnes někdo veřejně prezentuje obavy o ochranu evropských spotřebitelů, buď slepě věří konspiračním teoriím, nebo je sám vytváří."

Komunistická poslankyně Kateřina Konečná je naopak přesvědčená, že "smlouva je v rozporu s právním státem, demokracií a lidskými právy".

Po středečním hlasování v Evropském parlamentu CETA vstoupí v platnost jen předběžně.

Pro její definitivní schválení je ještě nutný souhlas v domácích parlamentech jednotlivých zemí EU.

To přitom nemusí být vůbec jednoduché. Souhlas s předběžným vstupem dohody v platnost na podzim blokoval parlament belgického regionu Valonsko. Jeho poslanci kritizovali hlavně tu část dohody, která by firmám umožnila domáhat se ochrany svých investic u zvláštních mezinárodních arbitrážních soudů mimo soudní systém jednotlivých zemí.

Pro zastánce dohody je to ale příklad toho, jak se o ní nemluví pravda: pasáž o ochraně investic je vyloučena z předběžného vstupu smlouvy v platnost. Začala by platit až po definitivní ratifikaci ve všech zemích unie, která bude nejspíš trvat několik let.

Valonský parlament bude mít při té příležitosti opět právo veta, stejně jako ostatní parlamenty v EU, takže by arbitrážní doložku mohl potopit.

Dohodu v Evropském parlamentu podpořili lidovci, liberálové, konzervativci a větší část socialistů. Proti hlasoval zbytek socialistické frakce, Zelení a strany krajní pravice a levice.

"Jsem vděčný Trumpovi," řekl zpravodaj dohody v Evropském parlamentu Artis Pabriks (Evropská lidová strana) serveru EUobserver.

"Jeho postoj ke světovému obchodu otevřel oči skeptikům a donutil je zamyslet se."

Zastánci volného obchodu tvrdí, že EU by měla v uzavírání obchodních dohod pokračovat navzdory negativním prohlášením nového amerického prezidenta Donalda Trumpa o volném obchodu.

EU momentálně vyjednává o smlouvě o volném obchodu například s Japonskem. Formálně jsou stále otevřené i rozhovory o dohodě TTIP, tedy smlouvě o volném obchodu mezi EU a USA. V jednáních se ale nepodařilo dosáhnout pokroku. Podle řady hlasů je TTIP po zvolení Trumpa mrtvý. Trump se zatím k TTIP nevyjádřil. Bezprostředně po nástupu do Bílého domu ale stáhl americký podpis pod dohodou TPP, což je smlouva o volném obchodu mezi 12 zeměmi oblasti Pacifiku.