Hospodářský růst v České republice v loňském roce podle odhadů Evropské komise (EK) zpomalil na 2,4 procenta z předloňských 4,5 procenta. Příznivý vliv spotřeby domácností totiž podkopala slabší investiční aktivita. Letos by měl růst díky oživení investic zrychlit na 2,6 procenta, v příštím roce by pak měl činit 2,7 procenta, uvedla v pondělí komise ve své zimní makroekonomické prognóze.

EK rovněž předpověděla, že průměrná inflace v Česku letos vystoupí na dvě procenta z loňských 0,6 procenta. Míra nezaměstnanosti by měla naopak klesnout na 3,9 procenta z loňských čtyř procent.

V listopadovém výhledu komise předpokládala, že česká ekonomika vykáže za loňský rok nárůst pouze o 2,2 procenta. Česká národní banka (ČNB) loňský růst odhaduje na 2,4 procenta, ministerstvo financí počítá s růstem o 2,5 procenta.

Soukromou spotřebu loni podle komise podporovaly příznivé podmínky na trhu práce a rychlejší růst mezd. Investice ale klesly, hlavně kvůli nižší aktivitě v oblasti projektů spolufinancovaných Evropskou unií.

V letošním roce by se investice díky většímu čerpání peněz z fondů EU měly zotavit a soukromá spotřeba by měla pokračovat v solidním růstu. Komise předpokládá, že investice se zvýší o 2,5 procenta, zatímco loni o 1,6 procenta klesly. Růst soukromé spotřeby by měl pouze mírně zpomalit, a to na 2,6 procenta z 2,4 procenta.

Za hlavní riziko pro hospodářský růst v České republice komise označila nejistotu ohledně vývoje zahraniční poptávky. Upozornila, že Česká republika má velmi otevřenou ekonomiku a na změny poptávky u hlavních obchodních partnerů je citlivější než jiné členské země EU.

Vývoj růstu HDP Česka a EU
Zdroj: EK
*: Odhad

Hospodářství Evropské unie letos i příští rok vykáže růst o 1,8 procenta. Pro eurozónu letos EK čeká růst o 1,6 procenta a v roce příštím o 1,8 procenta. Poprvé téměř za deset let čeká prognóza růst ekonomiky všech zemí EU po celé sledované období, tedy od roku 2016 až do roku 2018.

Prognóza komise ale zároveň upozorňuje na sílící rizika, která mohou údaje ovlivnit, a to především směrem dolů. Evropa by totiž podle prognózy výrazně ztratila, pokud by byly kvůli narůstajícím protekcionistickým náladám trvale poškozeny instituce, pravidla a praxe mezinárodního obchodu.

Evropská komise materiál předkládá třikrát do roka - v zimě, na jaře a na podzim, slouží jí jako základ pro formulaci postojů i při dohledu na ekonomiky členských zemí. Nyní velmi mírně směrem vzhůru zpřesnila své odhady z podzimní prognózy. Loni v listopadu očekávala na rok 2017 pro celou EU růst hrubého domácího produktu (HDP) o 1,6 procenta a pro země platící eurem 1,5 procenta.

Prognóza ovšem upozorňuje na významnou míru rizika, které může její údaje ovlivnit. Zmiňuje především zatím nejasnou podobu vystoupení Británie z EU a následné vztahy ostrovního království s unií, ale také nadcházející volby v řadě členských zemí EU. "Ještě se nezformovaly konkrétní obrysy ekonomické politiky nové americké administrativy," připomíná text a dodává, že je ovšem očekávána přísnější měnová politika.

Materiál také varuje před případnými protekcionistickými tlaky. "Kvůli své těsné integraci do světových trhů by Evropa výrazně ztratila v případě trvalého poškození pravidel, institucí a praxe mezinárodního obchodu a finančnictví," upozorňuje text prognózy.

Hospodářský růst bude podle předpovědi založen především na soukromé spotřebě, kterou podporuje rostoucí zaměstnanost a růst mezd. Letos a v příštím roce ale míru domácí spotřeby zbrzdí rostoucí inflace. Tu komise v eurozóně na rok 2016 odhaduje na 0,2 procenta, letos by měla zrychlit na 1,7 procenta a v roce příštím by měla činit 1,4 procenta. Pro celou unii prognóza čeká růst inflace z loňských 0,3 procenta na 1,8 procenta letos a 1,7 procenta příští rok.