Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) hodlá zrychlit přípravu vysokorychlostních železničních tratí, ve kterých má Česko ve srovnání se západní Evropou, Japonskem a Čínou zpoždění desítky let. Nejblíže ke stavbě je podle něj úsek mezi Prahou a Drážďany. "Tam už se povedlo vysoutěžit zadání studie proveditelnosti. Ve chvíli, kdy bude studie hotová, bude upřesněn koridor, územní plány obcí," řekl premiér v České televizi.

Stavba úseku, který má podporu saské vlády, jejíž premiér zítra zamíří do Prahy, by však měla začít nejdříve v roce 2030. "Rádi bychom to urychlili, chci, aby vznikla pracovní skupina k přípravě vysokorychlostní železnice. Měly by v ní už nyní spolupracovat resorty dopravy, místního rozvoje a životního prostředí," uvedl Sobotka.

Zároveň by premiér chtěl, aby legislativci začlenili do nového stavebního zákona prvky, které by stavbu vysokorychlostních tratí, dálnic i dalších pro stát klíčových liniových staveb urychlily. "Jsou tu debaty o samostatném zákoně o liniových stavbách, ale žádný takový konkrétní návrh nikdo nepředložil. Myslím, že lepší cesta je vnesení nových prvků do stavebního zákona," řekl Sobotka.

Druhá část vysokorychlostní sítě, jejíž ucelenou koncepci však vláda dosud neschválila, by měla vést přes Brno do Břeclavi. "Jsou dvě varianty - přes Havlíčkův Brod, nebo Benešov. Tam by měla být dosažena rychlost 350 kilometrů za hodinu. Zadání studie proveditelnosti se však teprve připravuje," uvedl premiér. Termín této stavby je tak v nedohlednu, Evropská komise však členské země zavazuje k vybudování tratí do roku 2050.

Ucelený plán vysokorychlostních tratí je podle tiskového mluvčího ministerstva dopravy Zdeňka Neusara teprve na začátku meziresortního připomínkového řízení. "Plán předložení na vládu je patrně až ve druhé polovině března," uvedl Neusar.

Premiér se před koncem volebního období snaží reagovat na sílící kritiku českého zaostávání v přípravě budování vysokorychlostních tratí. V řadě evropských zemí, například Španělsku, Francii, a ve světě, zejména v Japonsku a Číně, už totiž vznikla rozsáhlá síť vysokorychlostních vlaků, které dosahují rychlosti od 250 do 400 kilometrů za hodinu. Koncepci jejich stavby ale už má i Polsko, chystá ji Slovensko, hovoří se o spojení Budapešti s Bělehradem.