Právník Roman Herzog, který byl prvním prezidentem Německa, zvolený do úřadu po sjednocení východní a západní části země, zemřel ve věku 82 let. Před nástupem do nejvyššího úřadu v červenci 1994 stál od roku 1987 v čele Spolkového ústavního soudu. Po odchodu z funkce prezidenta se podílel jako právnická kapacita například na Listině základních práv Evropské unie.

Spolu s prezidentem Václavem Havlem hrál významnou roli při jednání o česko-německé deklaraci o vzájemných vztazích, která byla uzavřena v roce 1997. Doma to přitom neměl s pozitivním vztahem k Česku vždy snadné. Už při své první oficiální návštěvě Česka v roce 1995 se Herzog vyslovil pro odškodnění českých obětí nacismu, aniž tento krok spojoval se zájmy vysídlených sudetských Němců.

Herzog požíval u německé veřejnosti i u opozičních stran velké vážnosti jako nestranný politik a měl vynikající jméno jako vědec, odborník na ústavní právo. V uplynulých letech také varoval, že se Evropská unie ocitla na scestí a že by se mohla rozpadnout kvůli své "posedlosti regulacemi". Kritizoval také postoj EU k dluhové krizi. Dobré vztahy měl s bývalým českým premiérem a prezidentem Václavem Klausem, kterého kdysi označil za neochvějného a bojovného liberála.

"S Romanem Herzogem neztrácíme my Němci jen velmi oblíbeného bývalého prezidenta, ale patriota, který naší zemi mnoha způsoby sloužil," uvedla v prohlášení kancléřka Angela Merkelová. "Jeho schopnost otevřeně pojmenovat problémy bude chybět mně i nám všem," podotkla.