Ceny v Česku opět po čtyřech letech rostou o dvě procenta, a inflace se tak pohybuje na úrovni, kterou Česká národní banka má jako svůj cíl. Na centrální banku tak vzroste tlak, aby přestala oslabovat kurz koruny.

V prosinci spotřebitelské ceny rostly meziročně o dvě procenta a oproti listopadu vzrostly o 0,3 procenta, oznámil Český statistický úřad. V meziročním srovnání byla inflace na stejné úrovni naposledy na přelomu let 2012 a 2013, když v lednu 2013 klesla na 1,9 procenta z předchozích 2,4 procenta. Za celý rok 2016 byla průměrná inflace 0,7 procenta, což je nejvyšší hodnota za poslední tři roky.

Za prosincový růst inflace mohou především zvyšující se ceny potravin a pohonných hmot. Zatímco v prvních deseti měsících roku tyto položky tlačily inflaci směrem dolů, od listopadu už rostou. Například zelenina byla v prosinci meziročně o 41,5 procenta vyšší, čerstvé máslo zdražilo o pětinu a vejce o 13,7 procenta. Cena pohonných hmot vzrostla v průměru o 4,3 procenta. Inflaci směrem vzhůru posouvají i třeba ceny v restauracích (růst o 4,7 procenta).

"V prosinci zavedená elektronická evidence tržeb se stala katalyzátorem zvyšování cen v restauracích. Podle našeho odhadu přibližně 20 procent restaurací zvedlo v prosinci ceny průměrně o 10 procent. To představuje šok ve výši 0,2 procent do jádrových cen," říká Jan Vejmělek, hlavní ekonom Komerční banky.

Analytici očekávají, že inflace se v blízkosti dvou procent bude pohybovat i v celém roce 2017 a nad hranici dvou procent se růst inflace může dostat již v prvních měsících roku. "Naše odhady ukazují, že již v únoru inflace přesáhne dvě procenta," říká Vejmělek. ČNB přitom ve své poslední prognóze z listopadu čekala inflaci na dvou procentech až v půlce roku.

Někteří ekonomové včetně Vejmělka tak jsou přesvědčeni, že ČNB s intervencemi přestane již ve druhém čtvrtletí roku 2017, i když centrální bankéři stále říkají, že ukončení kurzového závazku vidí nejpravděpodobněji v půlce roku.

"Vzhledem k příznivému ekonomickému růstu a stabilnímu inflačnímu výhledu kolem dvou procent ukončí ČNB svůj kurzový závazek ve druhém čtvrtletí tohoto roku," říká Jakub Seidler, hlavní ekonom ING Bank.

Opatrnější jsou například ekonomové v Raiffeisenbank. ČNB podle nich potřebuje, aby se inflace pohybovala v blízkosti dvou procent po nějakou dobu, a zároveň si ČNB potřebuje být jistá, že jakmile jednou opustí kurzový závazek, nebude potřeba ho v nejbližších měsících znovu zavést. "I proto očekáváme, že spíše než ve druhém čtvrtletí přistoupí ČNB k opuštění kurzového závazku v druhé polovině roku," říká Daniela Milučká, makroekonomická analytička Raiffeisenbank.

Že by naopak centrální banka překvapila a s intervencemi skončila již na začátku roku 2017, se zatím neočekává. ČNB totiž má takzvaný tvrdý závazek, podle kterého může konec intervencí přijít až ve druhém čtvrtletí roku 2017. Pokud by ho centrální banka nedodržela, mohla by utrpět její reputace na finančních trzích.

Intervence začaly v listopadu 2013

Česká národní banka se v listopadu 2013 v obavách z nízké inflace a jejího nepříznivého dopadu na ekonomiku rozhodla uměle oslabit korunu vůči euru. Už více než tři roky tak drží českou měnu slabší než 27 korun za euro, což pomáhá hlavně exportérům. Aby koruna neposílila pod stanovenou hranici, musela už centrální banka nakoupit eura za více než 800 miliard korun.

Modrá křivka vyjadřuje procentní změnu cenové hladiny daného měsíce ve srovnání se stejným měsícem předchozího roku. Červená křivka pak vyjadřuje procentní změnu cenové hladiny sledovaného měsíce proti předchozímu měsíci.