Kdykoliv se prozíravý vládce vydá na válečné tažení, raději si už na počátku naplánuje, jak ho ukončit.

O té otázce vědí i v Kremlu, kde ministr zahraničí Sergej Lavrov podotýká, že i v syrské krizi musí po zbraních dojít na politické řešení. Přeloženo do praktického jazyka, i zkušený diplomat Lavrov ví, že pokud asadovský režim nemá donekonečna záviset na íránských bodácích a na bombách ruských letadel a samozřejmě i na finanční pomoci z Moskvy a z Teheránu, bez dohody alespoň s částí opozice se to neobejde.

Kvůli právě dobytému Aleppu a dalším místům v Sýrii to vůbec nemusí být snadné − jedině snad pokud by ti, kdo proti Asadovi více než čtyři roky válčili, bez podmínek uznali svou porážku a podrobili se vládci v Damašku.

To se stoprocentně nepodařilo například ani v Čečensku, kde byl Vladimir Putin takříkajíc na domácí půdě a kde našel ochotné domácí místodržící v otci a synovi Kadyrovových − a kde trosky v Grozném z let 1999−2000 tolik připomínají východní část Aleppa.

Zbývá vám ještě 70 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se