Na jaře z toho byly takřka rozbroje. Když se na festivalu v Cannes všude mluvilo o senzaci v podobě hořké německé komedie Toni Erdmann a nakonec nedostala žádnou z cen, zaznívaly pochyby, zda by porotu nejprestižnějšího filmového festivalu na světě měli z většiny tvořit herci.

Nyní je vše jinak. Na "evropských Oscarech" v polské Vratislavi o víkendu tento film režisérky Maren Adeové proměnil všech pět nominací v hlavních kategoriích − za scénář, režii a nejlepší film i pro nejlepší herečku a herce.

Více než 3000 členů Evropské filmové akademie dalo snímku přednost mimo jiné právě před vítězem z Cannes, britským titulem Já, Daniel Blake, v režii klasika filmového sociálního realismu Kena Loache.

"Píše se rok 2016 a tuto cenu poprvé obdržel film, který natočila žena," podotkla při přebírání ceny režisérka Adeová na ceremoniálu, který v sobě měl i silný politický apel.

Předsedkyně akademie, režisérka Agnieszka Hollandová, která se předávání nemohla zúčastnit kvůli natáčení jedné epizody seriálu House of Cards, poslala do Polska videovzkaz ze seriálové kopie oválné pracovny Bílého domu. A z prezidentského křesla hovořila o temných vichrech zmítajících Amerikou, které "cítíme i v našich zemích".

Nejlepším dokumentem se stal vítězný film hlavní soutěže únorového festivalu v Berlíně s názvem Fuocoammare: Požár na moři s uprchlickou tematikou. Ale podobně jako v případě vítězství Toniho Erdmanna nelze hovořit o "politické" ceně. Oba snímky vyprávějí sebevědomou, moderní filmovou řečí o důležitých tématech − s citem pro vizuální detail i slovní a situační komiku. A oba lze nyní vidět v českých kinech.

Toni Erdmann, emotivní komediální drama o vztahu otce šprýmaře a upjaté dcery, navíc "smířil" i kritiky slavného francouzského časopisu Cahiers du cinema s britskými kolegy z periodika Sight and Sound.

Cahiers jsou známé svými výlučnými žebříčky nejlepších filmů roku, často velmi odlišnými od těch z britského či amerického filmového tisku. Letos je však u obou zmíněných periodik číslem jedna Toni Erdmann, horký favorit na Oscara za zahraniční film. Jako by přinejmenším v kinech zavládla jednota.