Můj dlouholetý čínský přítel mi kdysi povídal příběh o tom, jak to mají s nebem a peklem v Číně. Peklo, tak to je místo, kde je na stole nepřeberné množství nejvybranějšího jídla, kolem něhož sedí na smrt hladoví lidé, umdlévající vysílením, kteří se ale nemohou nikterak nakrmit, protože jejich čínské hůlky jsou delší než jejich paže. Jídlo tedy naberou, ale nemohou si je vložit do úst. Tak jsou vylíčena věčná muka: věčný hlad, který vypadá, že je už už nasytitelný, jídlo je na dohled, ba na dosah, ale nejde to.

Kontext nebe, navzdory očekávání, vypadá úplně, ale úplně stejně. Stejně mnoho jídla, stejně veliký hlad, a dokonce i stejně neprakticky dlouhé hůlky, s nimiž se člověk nemůže najíst. A v čem je tedy rozdíl mezi nebem a peklem? Lidé v nebi se krmí navzájem.

Zbývá vám ještě 80 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se