Malý robot vybavený dvěma kamerami a laserovým dálkoměrem přejíždí po dvoře mezi budovami ČVUT na Karlově náměstí. Zatímco se jeho pásy převalují po kamenné dlažbě a bez obtíží vyjíždějí na obrubníky, přístroje skenují okolí. Brzy bude podobně inteligentní vozítko, které čeští vědci zdokonalují společně s kolegy z Německa, Nizozemska, Itálie nebo Švýcarska, projíždět a zkoumat italské památky poničené nedávným zemětřesením. Tamní ministerstvo kultury zatím na hranicích regionů Lazio a Umbrie, kde otřesy udeřily, napočítalo asi 300 vzácných historických budov, které otřesy poškodily. Některé z nich mají narušenou statiku a není bezpečné do nich vstupovat.

"Nabídli jsme pomoc italským hasičům, ti už potvrdili, že naše služby využijí. Nechávají si několik týdnů na nalezení vhodné lokality, kde bude nasazení robotů užitečné," vysvětluje Vladimír Kubelka z Fakulty elektrotechnické ČVUT, jeden ze členů výzkumného týmu. Dodává, že roboti do akce nastoupí až poté, co záchranáři ukončí svoji práci a vyprostí ze sutin poslední oběti přírodní katastrofy, na to zatím technika není dostatečně výkonná. Podle posledních údajů si italské zemětřesení vyžádalo nejméně 290 mrtvých.

Roboti záchranáři

Italská zkáza

Zemětřesení, které minulý týden zasáhlo střední Itálii, si vyžádalo nejméně 290 obětí, víc než 10 tisíc lidí přišlo o střechu nad hlavou, z toho 2,5 tisíce nyní žije v provizorních stanových táborech.

Rozpadlé památky

Otřesy také zničily 300 historických památek, z toho je padesátka poškozená vážně, nebo se zřítila. Některé z nich se vydají prozkoumat roboti, na jejichž vývoji se podíleli i Češi.

Vyhledat a zachránit

Společně s dalšími devíti partnery z celé Evropy pracují čeští technici na tom, aby mohli hasiči do svých záchranných prací zapojit chytré stroje. Mohlo by to vypadat tak, že při záchranné misi vyšlou do vzduchu i na zem roboty, kteří si mezi sebou budou vyměňovat informace o terénu a hasičům pomohou situaci lépe vyřešit.

"Roboty je možné použít na průzkum budov tam, kde to pro člověka není bezpečné," vysvětluje profesor Václav Hlaváč z Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky ČVUT, který český tým vede. Podobně už robot, kterého evropský tým postavil, prozkoumával před čtyřmi lety stav kostela po zemětřesení v severoitalské Mirandole. Od té doby ale experti z velkého evropského projektu zvaného TRADR pokročili a očekávají, že během letošní mise dokážou stroj vylepšit. Mezinárodní tým, jehož manažeři se každý měsíc pomocí videokonference domlouvají na postupu, spolu vytvořil pět víceméně stejných "bratrů" robotů. Ti se liší jen tím, jakými čidly nebo kamerami jsou vybavení. Pražský robot přišel se vším všudy na víc než dva miliony korun. "Drahé jsou především kvalitní senzory, třeba panoramatická kamera stojí asi 15 tisíc eur," vysvětluje Kubelka.

Vědci nyní pracují na tom, aby se spolu roboti dokázali co nejlépe dorozumět a spolupracovat, což by mělo ulehčit práci hasičům a záchranářům. Chytrá vozítka si umí najít správnou cestu v prostoru a vytvářet mapu svého okolí. A česká odnož evropského týmu našla způsob, jak přídavným "ploutvím", které slouží ke snadnějšímu přejíždění překážek, pomoci k tomu, aby fungovaly samostatně, bez ovládání. Jinak vědci stroj řídí počítačem nebo ovladačem od playstationu. Němečtí výzkumníci zase vymýšlejí, jak informace sesbírané v terénu robotem co nejlépe přetvořit pro člověka.

Pátrací pásové vozítko není jediným strojem, který se vědci za zdmi ČVUT snaží naučit novým dovednostem nebo lepší spolupráci s člověkem. Ve sklepení fakulty například stojí velký průmyslový robot přezdívaný podle stejnojmenného projektu CloPeMa. Ten dokáže pracovat s měkkými materiály − jeho dvě velká kovová ramena dovedou například složit tričko. "Teď začínáme nový projekt, budeme třídit barel s radioaktivním odpadem," vysvětluje profesor Hlaváč, který se podílí i na vývoji systému, který umožňuje automobilům samostatně parkovat a řídit ve městech.