Mnoho ulic v městských částech Prahy 5 a 6 vypadalo ve středu 24. srpna podobně jako ve dnech, kdy se provádí takzvané blokové čištění. S výjimkou pár zaparkovaných aut byly totiž prakticky prázdné.

Důvod je prostý - začala účinnost nových zón placeného stání. "Jsem moc ráda, že už se to stalo. Dneska ráno jsem konečně mohla v klidu zaparkovat před svým pracovištěm na Dejvické. Ještě včera tam přitom byla prakticky všechna parkovací místa obsazena auty se středočeskými, případně dokonce ústeckými registračními značkami," sdělila Jana Matějovská.

Zastihli jsme ji v Papírenské ulici, v okrajové části Bubenče, kam jsme se paradoxně vypravili na doporučení pro dokumentaci nesmyslností při vyznačování zón.

Skutečně to není místo, které by si hlavní město mohlo dát do reklamního prospektu o projektech parkování v 21. století. V několik stovek metrů dlouhé ulici, ve které jsou většinou jen garáže, je modrou barvou vyznačen úsek zhruba třicet metrů dlouhý. Začíná přesně pod polovinou zaparkovaného vraku felicie a čára končí v trávě a prachu.

Právě Praha 6 je podle nás příkladem toho, že návštěvník, který dané lokality moc nezná, bude obtížně hledat oranžové a fialové části zón, tedy ty, kde může relativně bez problémů zastavit a zaplatit příslušnou částku v parkomatech. Těch modrých nám, při náhodném projíždění poměrně široké oblasti od Svatovítské ulice až do Podbaby, připadalo nějak moc, přestože náměstek primátorky Dolínek se nám při rozhovoru dušoval, že převahu by měly mít fialové smíšené zóny. Na druhou stranu, ty opravdu hlavní ulice typu Dejvická či Jugoslávských partyzánů, byly označeny na značkách fialovým pruhem.

Začátek platnosti nových parkovacích zón současně znamená problémy pro velkou část lidi, kteří zde žijí nebo podnikají. Právo na získání rezidentního oprávnění za 1200 korun ročně totiž mají jen ti, kteří v daném obvodu mají trvalé bydliště a současně je auto registrováno přímo na ně. Poměrně běžný je totiž jev, kdy manželé sice společně žijí v příslušném místě, avšak pouze jeden zde má trvalé bydliště a auto je jako na potvoru registrováno na toho druhého. Oprávnění proto nezískají.

"Právě kvůli tomu už na nás od rána hodně lidí křičelo," sdělil nám pracovník za přepážkou ve výdejně parkovacích oprávnění v Preslově ulici na Smíchově. Ve středu tu do čtvrté hodiny odpolední bylo přibližně tři sta lidí, což je několikanásobek množství obvyklého před začátkem platnosti nových zón. S konflikty, zdá se, místní radnice počítala. Proto před vchod nainstalovala stánek, kde dvojice mladých lidí nabízela příchozím zdarma kávu, aby jim poněkud zlepšila náladu.

Další problém mají podnikatelé. Třeba Květoslav Ovesný, který má trvalé bydliště v Praze 3 a podniká v Praze 6. "Abych získal legální oprávnění parkovat v Praze 6 dvě firemní auta, přišlo by mě to ročně na 42 tisíc korun. A to se mi zdá přece jen příliš. Řada lidí to tedy bude řešit jinak, například se domluví s majiteli nemovitostí na zahradě nebo na dvoře, což přidává pole působnosti šedé ekonomice. O tom, že by tyto příjmy lidé danili, se totiž dá s úspěchem pochybovat," dodává Ovesný.

Současně je mu také trošku líto těch, kteří jsou nuceni dojíždět za prací do Prahy a téměř nemají možnost legálně odstavit svůj vůz například na okraji na parkovištích typu P+R. Praha 6 žádné takové parkoviště nemá, Praha 5 na příjezdu od Berouna sice provozuje dvě, ale ta bývají obvykle přeplněná. Například informační tabule na konci dálnice D5 ve středu krátce před druhou hodinou odpolední dávala na vědomost, že na obou parkovištích je v danou chvíli k dispozici pouze jediné volné místo, o půldruhé hodiny později jich bylo pouze osmnáct.

I kdyby tedy nakrásně byli lidé ochotni auto na kraji města odstavit a pokračovat do cíle v centru městskou hromadnou dopravou, tu možnost de facto nemají. Na druhou stranu, pokud bychom byli například Středočeši, kteří jedou na jednání na krajský úřad, bez problémů bychom v době naší reportáže zaparkovali přímo naproti vchodu.

Logicky nás zajímaly rovněž ceny, které se platí za hodinové parkování v nových zónách. Nejdražší hodinovou taxu jsme zaznamenali v Dejvické ulici, kousek od divadla Semafor. Za šedesát minut se platí čtyřicet korun. Jinde jsou ceny ještě o deset korun příznivější. Příjemně nás to překvapilo například v okolí Písecké brány, což je příhodné místo k zaparkování například pro návštěvníky Pražského hradu, případně stadionu AC Sparty Praha. Nicméně právě tady jsme zaznamenali zmatky. Ve směru od Mariánských hradeb totiž byly parkovací značky umístěné ve složitém systému jednosměrných ulic ještě přeškrtány oranžovou páskou, ve směru od ulice Na Valech již byly v platnosti.

Třicetikorunové pásmo je, jak jsme si ověřili, i v oblasti centrálního Smíchova. Tam jsme rovněž poprvé vyzkoušeli obsluhu parkovacího automatu. Zapomnětlivým v této souvislosti radíme, aby si před odchodem od auta raději poznamenali registrační číslo svého vozu. Bez něho nezaplatíte.

Automat je nejdříve nutné uvést v činnost zapínacím tlačítkem, následně zadat registrační značku a nakonec dobu, po kterou zde hodláte stát. Zkoušeli jsme zaplatit minimální desetikorunový poplatek jak na Smíchově, tak i u zmíněné Písecké brány v šestém obvodu. V Praze 5 nás ale u automatu poněkud zmátla hláška, že vytištěný lístek nemáme zapomenout umístit za sklo vozidla. Přitom jednou z výhod nového systému, alespoň podle slibu představitelů magistrátu, má být to, že od parkomatu se již nemusíte vracet k vozu. Jednou jsme platili dotykovou platební kartou, podruhé desetikorunovou mincí. V obou případech transakce proběhla bez problému.

Hůře pohybliví lidé, stejně jako ti, kteří spěchají, budou určitě kritizovat skutečnost, že parkomaty jsou příliš daleko od sebe, není k nim od parkovacího místa žádná navigace, a občas jsou dokonce schovány za rohem ve vedlejších ulicích. To jsme zaznamenali konkrétně ve Vrchlického ulici.

Zaparkovali jsme vlevo na této jednosměrné ulici a vydali se hledat automat směrem do centra, tedy tam, kde byl cíl naší cesty. Jenže tam jsme za křižovatkou s Prachnerovou ulicí narazili na počátek modré zóny, v níž samozřejmě žádné automaty nejsou. Museli jsme se tedy vrátit až křižovatku s Jinonickou ulicí. Tam parkomat skutečně stojí, jenže je za rohem, takže jsme ho napoprvé přehlédli.

Ti, kteří by si mohli myslet, že v prvních dnech platnosti nových zón se ještě bude tolerovat překročení zaplacené doby nebo jiný přestupek se zónami související, mohou být nepříjemně překvapeni. "Kdo neoprávněně stojí na zónách placeného stání, zabírá místo tomu, kdo si ho poctivě zaplatil, z toho důvodu bude nerespektování značení řešeno ihned od spuštění ZPS. Pokud je učiněno oznámení správnímu orgánu, tak je povinen oznámení řešit dle příslušných právních předpisů, možnost jakékoliv benevolence v tomto případě neexistuje. Právní předpisy nám stanovují povinnost, ne možnost, se odhalenými přestupky bez zbytečného odkladu zabývat," sdělil kategoricky mluvčí pražského magistrátu Vít Hofman.