Turecký pokus o puč se vymyká z trendu posledních let. V prvním desetiletí nového milénia totiž nevídaně stoupla úspěšnost pučů, jak ukazuje studie z Journal of Peace Research, analyzující převraty po roce 1950. Ještě kolem roku 2000 činila úspěšnost ani ne dvacet procent, v roce 2010 už přesahovala 70 procent. Důvod? Počet úspěšných pučů klesá pomaleji než jejich celkový počet.
Oč kratší dobu budili neúspěšní turečtí pučisté alespoň částečně zdání, že se opravdu chopili moci, o to delší rozbory následují nyní, kdy se svět snaží rozklíčovat motivy, jež daly podivný děj oné páteční noci do pohybu. Shodují se prakticky na jediném. Prezident Erdogan utuží moc. Zbaví se dalších vlivných oponentů. To ostatně ani nezastíral, když − ještě v napjaté atmosféře probíhajícího puče, zřejmě v poněkud nestřeženém okamžiku − pronesl, že pokus o převrat je "darem od boha". Což zrovna nerozptyluje domněnku, že si převrat sám zinscenoval. Možná ale jen opět trochu rychleji mluvil, než přemýšlel. Jako v roce 1997, kdy veřejně recitoval o "mešitách, které jsou našimi kasárny, o minaretech, našich bajonetech…" Chvilka nestřežené poezie jej tehdy stála křeslo istanbulského starosty, naopak mu "vynesla" čtyři měsíce v žaláři.
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Nově všechny články v audioverzi
