Více než čtyři miliony požadují po Česku ruský podnikatel Alexej Torubarov a jeho žena Světlana. Torubarova tehdejší ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) v květnu 2013 vydal do Ruska, kde čelil obvinění z podvodů a vydírání. A Ústavní soud řekl, že vydání bylo nezákonné, protože české úřady ještě nerozhodly o jeho žádosti o azyl.

Vydání bylo dramatické: na poslední chvíli se mu neúspěšně pokusili zabránit ministři Miroslav Kalousek a Karel Schwarzenberg (oba TOP 09), když přikázali před startující letadlo Aeroflotu s Torubarovem na palubě přitáhnout cisternu s benzinem, aby nemohlo odletět.

Podle soudkyně Markéty Jiráskové z Obvodního soudu pro Prahu 2, která v úterý začala případ projednávat, je evidentní, že má Torubarov na odškodnění nárok. "Bylo to nezákonné rozhodnutí, a proto je dána odpovědnost státu za případnou škodu," uvedla.

Torubarov však musí předložit důkazy, k jakým konkrétním zásahům do jeho osobnostních práv a zdraví došlo.

Podle Jiráskové však nemá na odškodnění nárok Torubarova manželka, která chce polovinu z uvedených čtyř milionů. "Vůči ní žádné nesprávné rozhodnutí nebylo vydáno," vysvětlila soudkyně. To ale rozporuje advokát Milan Hulík, jenž manžele zastupuje.

"I když se to rozhodnutí netýkalo jí, neznamená to, že jí tím nebyla způsobena škoda, a to ještě vyšší," upozornil Hulík s poukazem na to, že se po vydání svého manžela zhroutila a skončila na psychiatrii.

Dříve úspěšný hoteliér z ruského Volgogradu přijel do Česka před šesti lety poté, co tam byl obviněn z podvodů a vydírání. Sám Torubarov však tvrdí, že je to naopak − stíhání prý byla msta mafie, které nechtěl platit a ona usilovala o jeho majetek v hodnotě desítek milionů korun. A požádal proto v Česku o azyl. "Byl tam stíhán účelově, protože odmítal poskytovat úplatky," uvedl advokát Hulík.

Jenže azylové řízení se vleklo, a tak ministr spravedlnosti rozhodl, že Torubarov bude vydán do Ruska, aniž se počká na jeho výsledek. To ale zkritizoval Ústavní soud.

"Ministr spravedlnosti nemůže povolit vydání do doby, než bude (azylové) řízení pravomocně skončeno, včetně navazujícího soudního přezkumu," uvedla soudkyně Kateřina Šimáčková. Na řádné projednání žádosti o azyl měl Rus podle mezinárodních smluv právo.

Ministerstvo spravedlnosti již Torubarova částečně odškodnilo: loni v říjnu mu poslalo čtvrt milionu korun. "Přiznání peněžité částky ve výši 250 tisíc korun se vzhledem ke stavu věci jeví jako dostatečné," uvedlo v dopise, kterým se mu i omluvilo. Podle Torubarovových je to ale málo.

Ministerstvo, které již Torubarovi dobrovolně zaplatilo odškodné 250 tisíc, uvažovalo o tom, že bude uvedenou sumu požadovat po exministrovi Blažkovi. Nakonec to ale zamítlo.

"Rozhodnutí Ústavního soudu ve věci zákonnosti extradice pana Torubarova nebylo možno předvídat," uvedl Daniel Škvařil z kanceláře současného ministra spravedlnosti Roberta Pelikána.

Podle Škvařila to byl první případ, kdy se ústavní soudci kolizí azylového řízení a vydání zabývali. "Předpokladem pro vznik povinnosti úřední osoby hradit regresní náhradu je zavinění minimálně v rovině nevědomé nedbalosti, a to by se nemohlo podařit dovodit," dodal Škvařil.

U soudu byla s Hulíkem jen Světlana Torubarovová: její manžel je v Maďarsku, kde před dvěma lety požádal o azyl − po propuštění z vazby v Rusku znovu ze země uprchl. To překvapilo soudkyni a naznačila, že to může hrát roli v rozhodování o odškodném.

"Tvrdí, že byl zkrácen na svých právech, že nemohl dokončit azylové řízení v Česku. Tak proč nepřijel sem a v tom řízení tady nepokračoval? Když zrušili mezinárodní zatýkací rozkaz, tak už se přece nového vydání nemusí bát," podivila se. "Nemá doklady, takže nemůže přijet," vysvětlovala jeho manželka. "A do Maďarska bez nich mohl přijet?" zeptala se soudkyně.

Jirásková poté jednání odročila na polovinu října. Do té doby mají Torubarovovi lépe doložit svoji újmu.