V poslední době se v médiích začíná čím dál častěji vyskytovat sexy pojem fintech označující finanční technologické společnosti, které užívají software pro poskytování finančních služeb. Jakou hrozbu však fintech podniky představují pro banky? A dojde k souboji, nebo k uzavření manželství bank s fintechem v České republice? Na tyto a další otázky se snaží najít odpověď nová studie Fakulty financí a účetnictví (FFÚ) VŠE s názvem Retailová banka 2025: Mezigenerační střet nebo shoda?.

Banky v Česku jsou unikátní ve dvou oblastech − mají vysokou důvěru klientů a jsou nadprůměrně ziskové. Podle aktuální analýzy společnosti Capgemini vykazují banky v České republice 3. nejvyšší zákaznickou spokojenost na světě (na prvním místě je Kanada následovaná Nizozemskem). Studie FFÚ potvrdila vysokou důvěru a spokojenost s bankami u nás, a to napříč všemi generacemi.

Vysoká ziskovost bank v Česku je další fenomén, neboť jejich výnos na průměrný kapitál ke konci roku činil 17 %, což sice znamenalo meziroční pokles, avšak stále více než dvojnásobek oproti průměru bank ve světě. Abnormální ziskovost českého bankovního sektoru lze vysvětlit pomocí magického trojúhelníku: konzervativní klient (mající důvěru v banku), profesionální management (podporující inovace a zároveň nepodstupující nadměrná rizika) a osvícený regulátor (ČNB a ministerstvo financí nezatěžují bankovní trh "zbytečnými" regulacemi či daněmi).

Fintech společnosti na globální úrovni raketově rostou, investice do nich se za posledních pět let zdesetinásobily, a to až na 19 miliard dolarů v roce 2015. Nicméně v globálním měřítku tyto investice tvoří jen přibližně desetinu toho, co banky každoročně investují do svých IT systémů. Přesné statistiky o situaci v Česku bohužel k dispozici nejsou.

Fintech společnosti začínají obvykle s jedním produktem a přinášejí inovace ihned se svým vstupem na trh, čímž ohrožují postavení bank. Fintech konkurují bankám ve čtyřech základních produktech, kterými jsou platby, úvěry, správa účtů a investice. Fintech firmy jsou u nás stále v plenkách, avšak objevují se první dynamické vlaštovky v oblasti plateb, úvěrů (půjčování mezi lidmi, tedy peer-to-peer lending), finančních i crowdfundingových investic. I bankovní regulace navíc může podnítit konkurenci ze strany fintechu. Příkladem je směrnice Payment Services Directive 2, podle které by od ledna 2018 měly banky v EU zpřístupnit data o svých klientech novým certifikovaným subjektům. Směrnice tedy otevře bankovní data klienta třetím nebankovním stranám, což jsou potenciálně i fintech podniky.

Jaký vývoj lze tedy očekávat ve vztahu bank a fintech společností? Podle průzkumu provedeného v předmětné studii fintech společnosti u nás banky nepřeválcují. Banky se ale budou muset adaptovat ve třech hlavních oblastech: budou muset transformovat pobočky, zefektivnit využití technologií a přilákat talentované pracovníky. Předpokládám také, že v budoucnu dojde spíše ke spolupráci bank a fintechu než k jejich souboji. Banka jako bohatá nevěsta a fintech jako dynamický ženich. No nebylo by to harmonické manželství?