Rozhovory dává raději v angličtině, byť česnečku si s přehledem zvládne objednat česky. Jakub Pistecký vyrostl v Kanadě a za posledních patnáct let vdechl život mnoha hrdinům nejdražších hollywoodských trháků. Do Třeboně na Anifilm − festival animovaného filmu − nepřijel minulý týden jen jako porotce, ale především jako animátor přední hollywoodské trikové společnosti Industrial Light and Magic (ILM).

V ní rozpohyboval mistra Yodu z Hvězdných válek či superhrdinský tým Avengers a dnes už dohlíží na ostatní animátory. Coby supervizor či vedoucí animátor je prý chůvou, která pečuje o svěřené hrdiny.

Jeho odjezd z Česka tentokrát nebude tak dramatický, jako když v roce 1982 coby šestiletý mířil s rodiči k rakouským hranicím. "Otec byl nervózní, šlápl na to, vše se rozsvítilo jako vánoční stromeček, rozhoukaly se sirény," vzpomíná zlínský rodák.

Po krátké honičce je tehdy chytili "správní lidé", zaplatili pokutu a mohli zůstat na rakouské straně hranic. Usadili se v Kanadě, kde to nebylo lehké. Vzdělání z Česka se nepočítalo. Když Jakuba vyhodili z vysoké školy kvůli karikatuře učitelky, přišlo mu jako dobrý nápad jít studovat animaci.

"Žili jsme na hranici chudoby, nemohl jsem si dovolit být hladovějící umělec," vzpomíná Pistecký, proč si vybral obor s praktickým zaměřením.

Z horského městečka Nelson, kde vyrůstal, se nejdříve vrátil studovat do rodného Zlína. "Už jsem byl přijatý na školu ve Vancouveru, ale měl jsem skoro rok volna a na poslední chvíli mi přišlo jako dobrý nápad začít studium doma a znovu získat kontakt s dětstvím," říká Pistecký. "Pamatoval jsem si jen večerníčky a vůně, o kterých jsem netušil, že pocházejí z domoviny. Je zvláštní, jak dokáže čich vyjevit vzpomínky."

To, v čem dnes vyniká, přirovnává k loutkoherectví. "Taháte za digitální lanka, pohnete s tímhle a támhle se hne něco jiného," rozvádí paralelu milovník loutkového designu, který sám české loutky sbírá. "Akorát lanka jsou neviditelná."

Na počátku všeho stál Malý Miloš, Pisteckého první 3D film, kterým absolvoval školu ve Vancouveru. Poslechl okolí a tuto ve verších vyprávěnou pohádku poslal na několik festivalů. Přijali ji na Sundance i v Torontu a na měsíc to byl nejsledovanější animovaný film na internetu. A také získal cenu Nica za počítačovou animaci, udělovanou studiem Pixar. Brzy zavolali z ILM.

Když se stěhoval do Kalifornie, do hlavního sídla společnosti, kterou před jednačtyřiceti lety založil George Lucas, byl to starý neoznačený sklad bez adresy s falešnými dveřmi a zatemněnými okny. Aby odradili ty nejfanatičtější fanoušky Hvězdných válek, kvůli kterým ILM původně vzniklo.

"Tehdy to připomínalo filmové studio, uvnitř byly původní kresby z Hvězdných válek a měli jsme interkom," vzpomíná Pistecký na staré působiště v San Rafaelu, severně od San Franciska. "Mohli jste vytočit 555 a všem oznámit, že se za půl hodiny chystá velká exploze, každý popadl hrnek s kafem a šel se podívat."

Dnes sedí v moderní kanceláři, ale stále platí, že některé triky se dělají "postaru", v reálném světě. Ale i vše, co vzniká v počítači, musí svět věrně odrážet. Když Pistecký pracoval na obličeji šíleného zeleného monstra Hulka ve druhém pokračování Avengers, inspiroval se mimo jiné výrazy lidí postižených vzteklinou či záchvaty drogového šílenství.

Vášnivý surfař vyznává krédo animátora ze studia Pixar Bretta Birda: "Když chcete vytvořit život, musíte nějaký mít." Když pracoval na Novém Zélandu na tricích u King Konga režiséra Petera Jacksona, animoval i 100 hodin týdně. A pochopil, že tvořivost není bez limitů.

"Po 70 hodinách už zvládáte jen mechanické činnosti," říká Pistecký, který rád fotí a pozoruje lidi. "Mám spoustu přátel, kteří jen pracují a stávají se z nich skoro zombie. Někdy je třeba se odpojit od obrazovky a prožívat svět."

Jakub Pistecký (40)

Narodil se v roce 1975 v tehdejším Gottwaldově. V šesti letech s rodinou emigroval přes Rakousko do Kanady, odkud se jako první vrátil do rodného Zlína, byť jen na skok. Po půlroce studia animace ve Zlíně pokračoval na škole ve Vancouveru a díky krátkému absolventskému filmu Malý Miloš si ho všimli v trikovém studiu Industrial Light and Magic. Od té doby pečoval o postavy i celé trikové sekvence u Hvězdných válek, Transformers či Iron-Mana. Jeho specialitou je animace obličeje, obzvláště rád se věnuje očím.

Když poprvé stvořil animací pohyb, bylo to jako chytit první vlnu při surfování. A už ho to nepustilo. Od té doby Pistecký pracoval s mnoha hollywoodskými režiséry, za triky u Pirátů z Karibiku režiséra Gorea Verbinského získal spolu s týmem dva roky po sobě cenu od Visual Effects Society. "Gore má jasnou vizi a bystré oko, pozná sebemenší změnu," přibližuje Pistecký.

Někteří režiséři ve studiu skoro bydlí, jindy animátoři dostanou jen vágní popis typu "desetiminutový souboj uprostřed Chicaga, ten a ten vyhraje".

Poté začíná maraton návrhů a složitá komunikace, někdy i mezi všemi čtyřmi studii ILM, tedy mezi San Franciskem, Londýnem, Vancouverem a Singapurem.

Už je sice dávno občanstvím Kanaďan, ale z Třeboně Pistecký včera odjel za rodinou, kterou má v Česku i na Slovensku. Vrací se poměrně často, v češtině se však paradoxně zdokonalil u české komunity v Kalifornii. S jeho nejnovější prací se lze nyní setkat v kinech u filmu Captain America: Občanská válka. Vždy, když se superhrdinové dají do pohybu, jsou za tím i neviditelná digitální lanka, která rozpohyboval i animátor původem ze Zlína.