Guvernér Miroslav Singer po dnešním měnovém zasedání ČNB  po delší pauze znovu vytáhl kartu slabší koruny. Prohlásil, že centrální banka je připravena posunout hladinu kurzového závazku na slabší úroveň. Musel by ovšem nastat systematický pokles inflačních očekávání. Došlo by tedy k tomu, že by si ekonomika "zvykla" na inflaci, která je podle ČNB příliš nízká, a to by se projevilo ve vývoji důležitých ekonomických ukazatelů. Mezi nimi klade ČNB hlavní důraz na růst mezd. 

"Obdobnou argumentaci využívala ČNB i na začátku minulého roku, kdy se inflace přibližovala nulové hranici. Obavy ČNB se však nenaplnily a zatím nic nenasvědčuje tomu, že by nízkoinflační prostředí mělo na tuzemskou ekonomiku nepříznivé dopady," soudí hlavní ekonom ING Bank Jakub Seidler.

I s ohledem na rekordně nízkou nezaměstnanost a rostoucí nedostatek pracovních sil považují analytici dnešní Singerovo vyjádření spíše za slovní intervenci. Ta by měla spekulantům naznačit, že sázka na posílení koruny není zcela bez rizika. Česká měna se poslední měsíce drží těsně u hranice 27 korun za euro, přičemž aby ji tam udržela, musí ČNB na měnovém trhu kupovat stamiliony až miliardy eur měsíčně. 

Klíčový dokument počítá s koncem intervencí za 14 měsíců

ČNB současně zveřejnila novou prognózu, klíčový dokument, od něhož se odvíjí měnová politika. Prognóza počítá s horším vývojem české ekonomiky, v letošním roce podle něj poroste méně, o 2,3 procenta. Naopak zlepšila výhled růstu hrubého domácího produktu pro příští rok na 3,4 procenta.

V předchozí únorové prognóze ČNB počítala letos s růstem o 2,7 procenta a v roce 2017 o tři procenta. Evropská komise očekává, že český hrubý domácí produkt vzroste letos o 2,1 procenta a příští rok o 2,6 procenta. České ministerstvo financí letos počítá s růstem HDP o 2,5 procenta a příští rok o 2,6 procenta.

ČNB rovněž snížila odhad vývoje inflace. Ve druhém čtvrtletí roku 2017 počítá centrální banka s inflací 1,8 procenta a ve třetím čtvrtletí 2017 s inflací 2,2 procenta. V minulé prognóze odhadovala, že inflace bude ve druhém čtvrtletí 2,1 procenta. Odhad pro třetí čtvrtletí ponechala. Prognóza současně počítá s koncem intervencí v polovině příštího roku.

Bankovní rada ČNB zároveň zcela podle očekávání jednomyslně rozhodla ponechat úrokové sazby na stávající rekordně nízké úrovni 0,05 procenta a pokračovat bude i v režimu intervencí. 

Podle guvernéra ČNB Miroslava Singera se inflace v nejbližším období dočasně sníží do oblasti blízko nuly. Nelze navíc vyloučit, že krátkodobě klesne i do záporných hodnot.

"V závěru letošního roku se však inflace začne zvyšovat a na horizontu měnové politiky, tedy ve druhém a třetím čtvrtletí příštího roku dosáhne cíle, který následně mírně překročí," řekl Singer. Přispět by k tomu měl růst domácí ekonomiky, spojený se zvyšováním mezd. Cíle by měla dosáhnout na horizontu měnové politiky, mezi druhým a třetím čtvrtletím roku 2017.

Úroky zůstávají na minimech

Bankovní rada ČNB zároveň potvrdila svůj závazek intervenovat proti silné koruně. Centrální banka tak bude v případě potřeby i nadále bránit domácí měně v posílení pod hladinu 27 korun za euro. Od začátku intervencí, které ČNB v obavách z deflace spustila v listopadu 2013, už v rámci kurzového závazku nakoupila eura za 520 miliard korun. V březnu a v dubnu ale intervence podle odhadů analytiků téměř ustaly.

ČNB zopakovala, že k ukončení intervencí nedojde dříve než v roce 2017. Dubnové vyjádření o pravděpodobném ukončení "blíže polovině roku" ale bankovní rada upravila na výraz "v polovině roku". Navíc samotná nová prognóza centrální banky nyní počítá s koncem intervencí v polovině roku 2017, zatímco předchozí prognóza uváděla konec roku 2016.

"ČNB musela výrazněji intervenovat pouze na začátku února, poté intervence ustaly. Ani v dubnu, kdy byla ČNB na trhu opět aktivní, nedosáhly vysokých hodnot a mohly se dle našeho odhadu pohybovat pouze kolem pěti miliard korun," uvedl Seidler.

Hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč odhaduje, že v březnu ČNB neintervenovala vůbec a v dubnu utratila na obranu koruny před posílením 20 až 25 miliard korun.

"Osobně předpokládám, že kurzový závazek bude ČNB nakonec praktikovat až do konce roku 2017, zároveň by mě ale překvapilo, pokud by ČNB přišla s takovýmto novým časovým závazkem již nyní," řekl Jáč s tím, že takzvaný exit očekává až v průběhu první poloviny roku 2018.

Členů bankovní rady je sedm, na čtvrtečním zasedání však nebyl přítomen člen rady Pavel Řežábek.