"Katastrofa není něco, co nám hrozí v blízké budoucnosti. Je to spíš něco, co se děje právě teď. Neexistuje žádný konkrétní moment zkázy. Svět nekončí velkým třeskem. Země se chvěje…" V absolutní tmě výstavní kóje se přelévají body a struktury v počítačově generovaném obraze a mužský hlas odříkává existenciálně vypjatý text.

Video Země se chvěje mladých autorů Aleše Čermáka a Michala Cába trvá jen šestnáct minut, ale otřes, který je schopno vyvolat, přetrvá mnohem delší dobu.

Výstava Apocalypse Me v Galerii Emila Filly v Ústí nad Labem je nejnovějším kurátorským počinem teoretika umění Jana Zálešáka. Podle něj v současnosti zažíváme "rozklad řádu osvícenské racionality, z něhož povstal náš svět". Přicházejí krize politické, ekologické, finanční. Války, masové exody, katastrofy, které se ještě donedávna odehrávaly kdesi na okraji našeho zájmu, se teď čím dál víc týkají i nás. Co bude dál? Přežije člověk? A jaké bude jeho místo v budoucím světě?

Kurátor přizval Annu Slámovou, která ve své instalaci Antipro vnesla do galerie přírodu, jež existuje v době "po člověku".

Pavel Sterec vystavil Fosilní my, sondy hornin s vrstvami s pozůstatky lidských těl. Velkou nástěnnou instalaci s kolážově navrstvenými obrazy a černou podmalbou tu má Josef Bolf. A Vilém Novák sem přivezl nejen tři dřevořezy − Kancelář, Letiště a Akvapark se změtí postav, připomínajících Boschovy deskové obrazy −, ale také tísnivou kompozici bezvládných těl.

Martin Kohout je přítomen objekty ze své série Skinsmooth ve tvaru lidské dlaně.

Pod jménem Palo Cháán pracují dva Latinoameričané, Patricie Dominguez z Chile a Irvin Morazán ze Salvadoru. Ti na výstavě představili projekt Sexi Sushi, v němž proti sobě staví unikátní archeologické nálezy z dávné minulosti a ohavné kýčovité umělé nehty, dnes masově rozšířené. A ve videu si pohrávají s tvary zemí Latinské Ameriky. Je to hodně zajímavá výstava.

Galerie Emila Filly s tradicí od roku 1985 je autonomní součástí ústecké Kulturní fabriky Armaturka. Sídlí v objektu bývalé továrny v centru průmyslového areálu z 19. století ve čtvrti Předlice, který je snad nejkrásnějším brownfieldem v Česku. Bohužel toto místo dosud nenašlo svého velkého vizionáře a mecenáše.

Výstava

Apocalypse Me

až do 15. dubna

Galerie Emila Filly, Ústí nad Labem

V Ústí mají dobrý zvyk pořádat hned několik vernisáží současně. A tak lze dnes v Armaturce kromě Apocalypse Me vidět i to nejlepší ze studentské tvorby grafického designu Západočeské univerzity v Plzni, dále projekt studentek kurátorství v místní Malé galerii a v právě otevřeném Domě umění Fakulty umění a designu ústecké Univerzity J. E. Purkyně výstavu Jaroslava Prášila a třinácti dalších umělců.

A kdo už bude v Ústí, bylo by chybou, aby vynechal mezinárodní výstavu Dům módy v nedaleké Galerii Hraničář – tedy v kině, které pohnulo historií města, když se bojovalo o existenci ústeckého Činoherního studia.