"Katastrofa není něco, co nám hrozí v blízké budoucnosti. Je to spíš něco, co se děje právě teď. Neexistuje žádný konkrétní moment zkázy. Svět nekončí velkým třeskem. Země se chvěje…" V absolutní tmě výstavní kóje se přelévají body a struktury v počítačově generovaném obraze a mužský hlas odříkává existenciálně vypjatý text.
Video Země se chvěje mladých autorů Aleše Čermáka a Michala Cába trvá jen šestnáct minut, ale otřes, který je schopno vyvolat, přetrvá mnohem delší dobu.
Výstava Apocalypse Me v Galerii Emila Filly v Ústí nad Labem je nejnovějším kurátorským počinem teoretika umění Jana Zálešáka. Podle něj v současnosti zažíváme "rozklad řádu osvícenské racionality, z něhož povstal náš svět". Přicházejí krize politické, ekologické, finanční. Války, masové exody, katastrofy, které se ještě donedávna odehrávaly kdesi na okraji našeho zájmu, se teď čím dál víc týkají i nás. Co bude dál? Přežije člověk? A jaké bude jeho místo v budoucím světě?
Kurátor přizval Annu Slámovou, která ve své instalaci Antipro vnesla do galerie přírodu, jež existuje v době "po člověku".
Pavel Sterec vystavil Fosilní my, sondy hornin s vrstvami s pozůstatky lidských těl. Velkou nástěnnou instalaci s kolážově navrstvenými obrazy a černou podmalbou tu má Josef Bolf. A Vilém Novák sem přivezl nejen tři dřevořezy − Kancelář, Letiště a Akvapark se změtí postav, připomínajících Boschovy deskové obrazy −, ale také tísnivou kompozici bezvládných těl.
Martin Kohout je přítomen objekty ze své série Skinsmooth ve tvaru lidské dlaně.
Země se chvěje
Pod jménem Palo Cháán pracují dva Latinoameričané, Patricie Dominguez z Chile a Irvin Morazán ze Salvadoru. Ti na výstavě představili projekt Sexi Sushi, v němž proti sobě staví unikátní archeologické nálezy z dávné minulosti a ohavné kýčovité umělé nehty, dnes masově rozšířené. A ve videu si pohrávají s tvary zemí Latinské Ameriky. Je to hodně zajímavá výstava.
Galerie Emila Filly s tradicí od roku 1985 je autonomní součástí ústecké Kulturní fabriky Armaturka. Sídlí v objektu bývalé továrny v centru průmyslového areálu z 19. století ve čtvrti Předlice, který je snad nejkrásnějším brownfieldem v Česku. Bohužel toto místo dosud nenašlo svého velkého vizionáře a mecenáše.
Apocalypse Me
až do 15. dubna
Galerie Emila Filly, Ústí nad Labem
V Ústí mají dobrý zvyk pořádat hned několik vernisáží současně. A tak lze dnes v Armaturce kromě Apocalypse Me vidět i to nejlepší ze studentské tvorby grafického designu Západočeské univerzity v Plzni, dále projekt studentek kurátorství v místní Malé galerii a v právě otevřeném Domě umění Fakulty umění a designu ústecké Univerzity J. E. Purkyně výstavu Jaroslava Prášila a třinácti dalších umělců.
A kdo už bude v Ústí, bylo by chybou, aby vynechal mezinárodní výstavu Dům módy v nedaleké Galerii Hraničář – tedy v kině, které pohnulo historií města, když se bojovalo o existenci ústeckého Činoherního studia.