Velkolepá kaskáda čtyř hotelů by měla začínat v centru města právě na náměstí Svobody luxusním pětihvězdičkovým hotelem s 240 pokoji, přičemž další hotely by navazovaly a celý komplex by končil na kopci Sololaki nad městem. Futuristický areál projektovaný na plochu 30 hektarů (představte si pás dlouhý kilometr a široký 300 metrů) byl poprvé představen před dvěma lety, a přestože ho radnice nejprve odmítla, později na poněkud megalomanské plány kývla.

Investoři reagují na prudký nárůst turistického ruchu v Gruzii, který v posledních letech roste každý rok o 20 procent. Nejvíce návštěvníků přijíždí již tradičně z Turecka, Arménie a Ázerbájdždánu. V současné době funguje v Tbilisi kolem 180 hotelů s celkovou kapacitou sedm tisíc lůžek. Součástí nového hotelového komplexu a rezidenčních budov s názvem Panorama by měl být také konferenční sál pro tisíc lidí či podzemní garáže s kapacitou 1800 parkovacích míst. V areálu vznikne také sportovní aréna, prémiový wellness areál a další doprovodné služby.

Likvidace centra

Výstavba komplexu Panorama vyvolala odpor veřejnosti. "Třetina historického centra byla v posledních letech zničena či přestavěna. A teď to bude pokračovat," prohlásil nedávno britský spisovatel Peter Nasmyth, který v Tbilisi žije.

Unikátní centrum krásného města se dokonce dostalo pouze na seznam provizorních či dočasných památek UNESCO, neboť není zaručena důsledná ochrana a zachování historického centra. A přestože byl v roce 2007 zveřejněn podrobný soupis všech památkově cenných objektů, developeři se na tento status budov neohlížejí a mnohé z nich skočily v posledních letech pod buldozery. Další domy nyní padnou za oběť hotelovému komplexu Panorama.

Svítící most

Historické centrum se svou unikátní architekturou cihlových domů s dřevěnými balkony vyzařuje zvláštní atmosféru ztracených časů. Bohužel drtivá většina staveb z 18. a 19. století je v žalostném stavu. V Tbilisi se totiž po rozpadu Sovětského svazu spíše stavělo než opravovalo a zachraňovalo.

Bohatá církev si na levém břehu řeky Kury nechala na počátku 3. tisíciletí postavit velkolepou katedrálu sv. Trojice, která je třetí největší pravoslavnou stavbou světa a jejíž pozlacené střechy září při západu slunce široko daleko. Poblíž katedrály stojí nepřehlédnutelný prezidentský palác a další zářivou novinkou je 150 metrů dlouhý, značně futuristický most Míru.

Most určený pouze pro pěší, který je osázen šesti tisíci diodami, postavil v roce 2010 italský architekt Michele de Lucchi. Přestože nebyla zveřejněna oficiální částka, tbiliští novináři tvrdí, že stavba vyšla v přepočtu na 250 milionů korun. Výstavba prezidentského paláce se o několik let dříve vyšplhala v přepočtu na 800 milionů korun. Monstrózní budova umístěná nad řekou je postavená v římském stylu s prvky italské renesance.

Prezident megaloman

Obě kontroverzní stavby nechal postavit bývalý prezident Gruzie Michail Saakašvili, vládnoucí v zemi od roku 2004 do roku 2013 (v současné době žije na Ukrajině, kde je gubernátorem). Obě stavby měly od počátku mnoho kritiků. "Sklo a ocel nejdou dohromady s historickým centrem, propojení starého a nového v tomto případě vůbec nefunguje.

I když je most fantastickou ukázkou moderní architektury, v kulisách starého města je příliš dominantní a agresivní. Navíc se za novou výstavbu utratilo zbytečně moc peněz, jež mohly být použity při záchraně starého města, které mělo mít prioritu," stěžoval si po otevření mostu tbiliský historik David Koštarija. Jenže Saakašviliho architektonické "pomníky" jsou už dávno zažitou realitou, teď ochránci památek bojují s hrozbou, která by mohla město změnit ještě zásadnějším způsobem.

Související