Velkým nebezpečím migrační krize je neorganizované uzavírání hranic jednotlivými členskými státy EU v případě, že na jaře nezeslábne příliv uprchlíků, řekl v pondělí státní tajemník pro EU Tomáš Prouza.

Státy visegrádské skupiny (V4), jejichž premiéři se v pondělí sejdou v Praze, podle něj považují za nejlepší způsob, jak se vypořádat s migrační vlnou, dohodu s Tureckem. Ta však zatím v reálu nefunguje, a v evropských kuloárech se proto dál debatuje o uzavření severní hranice Řecka.

"Všichni chceme, aby zafungovala dohoda EU s Tureckem. Ten proud uprchlíků jde dobře zastavit v Turecku, kdekoliv dále v Evropě už to bude mnohem složitější," řekl Prouza před začátkem pondělního mimořádného migračního summitu V4, Makedonie a Bulharska.

Turecko a EU uzavřely loni v listopadu dohodu, v níž se Ankara zavázala výrazně omezit počty lidí, kteří nelegálně připlouvají do Řecka přes Egejské moře.

Výměnou Evropa slíbila tři miliardy eur, posun v přístupových jednáních a uvolnění vízového režimu.

Podle Prouzy je pro Evropu nepříjemná jakákoliv jiná cesta než dohoda s Turky. Velký problém podle něj nastane, pokud se některý z členských států rozhodne uzavřít hranici bez předchozí domluvy se zbytkem Evropy.

"Pokud ten proud bude na jaře dál pokračovat a zesilovat, hrozí velké nebezpečí, že některá ze zemí se rozhodne hranice zavřít sama, ať už to bude Německo nebo Rakousko," uvedl.

Tento scénář podle Prouzy vyprovokuje dominový efekt a postupně uzavřou hranice i Slovinci, Chorvati nebo Makedonci. "Bude to neorganizované, bude to spousta zmatků a někde na cestě zůstanou zachyceny desítky tisíc lidí, kteří nebudou mít cestu tam ani zpátky, a to může samozřejmě vyvolávat velké nepokoje," odhadl tajemník.

Řešení problémů s migrací za pomoci Turků prosazuje zejména německá kancléřka Angela Merkelová. Minulý týden mluvila v Ankaře o plnění dohody s tureckým premiérem Ahmetem Davutogluem a prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem.

Někteří představitelé EU i členských zemí v poslední době Turecko kritizují za to, že od listopadu se mnoho nezměnilo a k řeckým břehům se stále dostávají i tisíce lidí denně. Na půdě EU panuje pocit, že Turkům bylo přislíbeno vše, o co si řekli, ale neplní nic z toho, co slíbili.

Variantou proto zůstává i případné uzavření severní hranice Řecka, které by v praxi znamenalo vyloučení Atén ze schengenského prostoru. Takové řešení by ale evropské státy musely prosadit přes výrazný odpor Německa. Debata o tom, zda přijde na řadu tento plán B, by se mohla otevřít v březnu, ve chvíli, kdy se ukáže, zda příliv uprchlíků z Turecka slábne.