Miroslav Kmoch se už těšil na klidné Vánoce a příjemný konec roku. Měl důvod. Čekal ho sice soud ve sporu s firmou, která mu dala před 10 lety výpověď, pro Kmocha měl však skončit vysněným vítězstvím.

Pětašedesátiletý inženýr se stal před rokem prvním člověkem v Česku, který vysoudil, že je možné si tajně nahrát svého zaměstnavatele. To když chce někdo dokázat, že nedostal výpověď z organizačních důvodů, které se obvykle objevují v oficiálních papírech. Ale že se ho firma ve skutečnosti zbavila, protože se stal nepohodlným.

Kmoch si takové nahrávky pořídil, u běžných soudů s nimi ale neuspěl. Až se ho před rokem zastali ústavní soudci a nařídili případ znovu projednat. "Čekal jsem, že to mám vyhrané. Ani ve snu mě nenapadlo, že dopadnu takhle," diví se Kmoch.

Před měsícem totiž dostal do ruky nový pravomocný rozsudek: spor prohrál, protože soudkyně jednu z nahrávek opět neuznala za relevantní důkaz. A navrch ještě Kmoch zaplatí 70 tisíc na nákladech řízení.

Případ Miroslava Kmocha

V roce 2005 dostal výpověď pro nadbytečnost od firmy Krohne.

O výpověď se soudil: měl za to, že ve skutečnosti ho firma propustila kvůli kritice vedení.

Pořídil tehdy dvě tajné nahrávky manažerů firmy, které to podle Kmocha dokládají.

Krajský i Nejvyšší soud zvukové záznamy odmítly přijmout za důkaz – prý šlo o prolomení ochrany soukromí nahrávaných manažerů. Kmocha se zastal až Ústavní soud.

V listopadu ale soudkyně Eva Zálešáková z Krajského soudu v Brně rozhodla, že výpověď platí. Jednu nahrávku označila za neprůkaznou, druhou se odmítla zabývat.

"Rozhodla centrála. Šlus, tečka"

Miroslav Kmoch pracoval do roku 2005 jako obchodní zástupce přes měřicí a regulační techniku u společnosti Krohne, která má hlavní sídlo v Německu. Se svým českým šéfem měl tehdy drobný konflikt, jenž ale vyústil ve velké následky. Do Kmochova služebního auta lehce ťukla řidička ve fabii − škoda žádná, ale Kmoch si nevšiml, že po nárazu zůstal poškozený držák espézetky. Takže značka mu později někde upadla.

Když pak chtěl šéf firmy za ztrátu značky tisíc korun, Kmoch se naštval: napsal do německé centrály, co se mu stalo, a ještě přidal další věci, které se mu ve firmě nelíbily.

Pár dní nato dostal výpověď pro nadbytečnost. Se zdůvodněním, že je potřeba šetřit a že o vyhazovu samostatně rozhodla česká pobočka firmy. Nikoliv německá mateřská společnost.

Kmoch se ovšem snažil zjistit, co za tím opravdu je. Na veletrhu si proto skrytě nahrál rozhovor s německým manažerem společnosti Norbertem Verhoevenem. "Ten dopis je jeden z důvodů," potvrzuje na nahrávce.

A totéž zaznívá i na záznamu z porady českého týmu. "Toto rozhodnutí udělalo vedení," zaznívá na nahrávce z porady hlas šéfa české pobočky Víta Nezvala. "Já k tomu mohu jenom říct, že prostě já jsem tuto změnu nechtěl, já jsem ji neodstartoval. Hotovo. Šlus. Tečka."

Kmoch se tím pak před soudy snažil dokázat, že nešlo o žádné úspory. A že výpověď a dopis do Německa spolu souvisí. Krajský soud v Brně i Nejvyšší soud ale nahrávky odmítly uznat jako důkaz. Protože zasahují do soukromí obou manažerů, kteří o nahrávání nevěděli.

Až ústavní soudci rozhodli, že v tomhle případě nešlo o žádné šmírování. Nýbrž o obranu člověka, který potřebuje mít v rukou důkaz, že se mu stalo něco špatného. "Přístup krajského soudu považuje Ústavní soud za projev krajního formalismu ve vztahu k důkazům předkládaným zaměstnancem, který usiluje o soudní ochranu proti svévoli zaměstnavatele," rozhodl senát vedený ústavním soudcem Jiřím Zemánkem.

Soudkyně: Nic vysvětlovat nebudu

S tímhle verdiktem šel Kmoch znovu ke krajskému soudu. A opět neuspěl. Soudkyně Eva Zálešáková rozhodla, že na první nahrávce Kmoch s německým manažerem manipuluje a dává mu zavádějící otázky. O druhé, že nemá pro podstatu případu žádný význam. "Má za to, že není třeba se znovu k provedeným a neprovedeným důkazům vyjadřovat," tlumočí stanovisko soudkyně k žádosti o vyjádření mluvčí soudu Simona Tesařová.

HNDomácí na Twitteru

Domácí rubriku Hospodářských novin  najdete také na Twitteru.

Kmoch se snažil soud přesvědčit, že jiné vysvětlení, než že se ho chtěla firma zbavit kvůli kritice, nedává ve světle nahrávek smysl. Protože z týmu měl nejlepší výsledky a byl prokuristou české filiálky. Anebo maličkost: těsně před výpovědí mu firma nechala natisknout vizitky.

Firma Krohne ale před soudem oponovala, že důvodem výpovědi byly opravdu úspory. Jednoduše že bylo potřeba mít místo pěti obchodních zástupců jen čtyři. A že tenhle požadavek vznesla česká pobočka firmy. Tedy že nepřišel příkazem z Německa poté, co si tam Kmoch stěžoval. A německý manažer z nahrávky Verhoeven tohle jako svědek u soudu teď na podzim zopakoval.

"Ubíjí mě, že tomu soud i přes ty nahrávky uvěřil. To je vědomý justiční omyl," říká dnes Kmoch. Má před sebou jistotu dalších prosouzených let i peněz. Chce se v krajním případě znovu probojovat až k ústavním soudcům, u nichž už jednou uspěl.