Téměř všechny noviny a časopisy publikují články od osob, které se jinak psaním neživí. Touto cestou se k nám nejčastěji dostávají poznatky a komentáře od odborníků ze všech možných oborů a odvětví. Autor článku je nezřídka za publikování svého článku honorován. Zde pak většinou nastává dilema. To, že příjmy budou určitým způsobem podléhat zdanění, je každému víceméně jasné, nicméně přesná pravidla a mechanismy tohoto zdanění bývají pro autory velkou neznámou.

 

Každý rok nová úprava

Jedním z hlavních důvodů, proč je těžké se v úpravě danění autorských honorářů vyznat, je skutečnost, že úprava daní obecně podléhá v rámci českého právního řádu snad nejvíce změnám. Oblast danění autorských příjmů jako taková byla od roku 2013 měněna každý rok. A nebyly to žádné drobné dílčí změny, nýbrž došlo třikrát k poměrně radikální změně celého systému.

Pro autory bylo nepochybně příznivé zvednutí maximální měsíční výše příjmů od jednoho plátce, kterou lze jednorázově zdanit 15% srážkou, ze sedmi na deset tisíc korun. Tyto příjmy dále nemusí být nikde vykazovány a dále se z nich již nic neodvádí. Na počtu plátců, od kterých autor tyto příjmy měsíčně pobírá, přitom vůbec nezáleží.

Ideální situace pak byla pro autory v loňském roce. Výše uvedený postup šel totiž uplatnit nejen na příspěvky do tištěných a internetových periodik či do rozhlasu a televize, ale i příjmy z užití nebo poskytnutí práv z průmyslového nebo jiného duševního vlastnictví, příjmy z autorských práv včetně práv příbuzných právu autorskému anebo i příjmy z vydávání, rozmnožování a rozšiřování literárních a jiných děl vlastním nákladem. A všechny tyto příjmy pod 10 000 Kč mohli loni autoři uvést v daňovém přiznání a uplatnit vůči nim výdaje skutečné nebo paušální ve výši 40 %, takže se jim často část sražené daně vracela, někdy dokonce v plné výši. Pro letošní rok však platí jiná, již ne tolik velkorysá pravidla.

 

Rok 2015 možnosti autorů značně omezil

Víceméně jediné, co zůstalo z loňské úpravy zachováno, je zvýšený limit pro výši příjmů od jednoho plátce – 10 000 Kč měsíčně. Okruh příjmů, které jde srážkou danit, se přitom zúžil pouze na příspěvky do novin a časopisů, jak tištěných tak internetových, a příspěvky v rozhlasovém a televizním vysílání. Tyto příjmy však již nemůžeme uplatnit vůči výdajům v daňovém přiznání a nemůže tak získat část sražené daně zpět.

Pokud například samonákladem vydáte knihu za odměnu nižší než 10 000 Kč, tak se na příjem bude na rozdíl od loňského roku hledět jako na příjem z jiné samostatné výdělečné činnosti dle autorského zákona. Autorům tak zároveň odpadla nutnost zkoumat, zda a jak budou jejich příjmy z autorských honorářů podléhat odvodům na sociální a zdravotní pojištění. Příjmů do zákonem stanovené maximální výše se odvody na povinné pojistné totiž vůbec týkat nebudou.

 

Co s příjmy nad deset tisíc?

Situace, kdy příjem nedosáhne měsíční výše 10 000 Kč u jednoho plátce, je tedy jasná. Plátce autorovi srazí 15% srážkovou daň a příjem je takto daňově zcela vypořádán. Jak ale postupovat, obdrží-li autor za měsíc částku vyšší?

V tomto případě daňové zákony na autora hledí stejně jako na OSVČ, která má příjmy z podnikání a jiné samostatně výdělečné činnosti. Stejně tak je autor z těchto příjmů povinen odvádět na sociální a zdravotní pojistné, k čemuž se do osmi dnů od zahájení činnosti (fakticky tedy od inkasování vyšší autorské odměny) musí přihlásit na příslušné OSSZ a zdravotní pojišťovně. Dále pak podává klasické daňové přiznání jako OSVČ, stejně jako přehledy pro pojištění. Jediným rozdílem a výhodou pro autory je, že na rozdíl od živnostníků nepotřebují pro svou činnost žádné živnostenské nebo jiné oprávnění a mohou ji vykonávat čistě na základě autorského zákona.

 

Co bude za rok? Nikdo neví

Daňové zákony, jak již bylo řečeno, jsou mezi nejčastěji novelizovanými. Ti autoři, kteří začali publikovat placené příspěvky až letos, mohou být poněkud rozčarováni, že nemají zdaleka takové výhody jako autoři příspěvků loňských. Ti naproti tomu mohou letos leda vzpomínat, jak v loňském roce poprvé a možná naposledy nemuseli ve finále státu na dani odvést ani korunu.

Úprava daní je však spolu s úpravou sociálního zabezpečení nejvíce poplatná politickému složení zákonodárného sboru. Jaká tak bude situace pro autory po případné změně politické reprezentace, nikdo neví. Třeba opět dojde k zavedení benevolentnějšího modelu z roku 2014. Nejistota – jak a jestli bude právní úprava dané oblasti změněna – však nikomu na právní jistotě nepřidá.

JUDr. Jiří Matzner, Ph.D., LLM., zakladatel advokátní kanceláře MATZNER et al.