reklama

Intervence ČNB: Lepší pozdě, nežli později

  • Pokud by měla být ČNB za něco kritizována, potom za příliš dlouhé otálení.

Loni na začátku listopadu vzplála nečekaně silná diskuze o měnové politice, v odborné i laické rovině. Tehdy se na stranu ČNB přiklonil jen málokdo, kritika jednoznačně převládala.

Vývoj v posledních 12 měsících dal však za pravdu spíše ČNB než jejím kritikům. Růst ekonomiky zrychlil, riziko deflace zesláblo. Zlepšily se prakticky všechny klíčové ukazatele vývoje české ekonomiky, vývozem počínaje, přes investice a útraty domácností a snížením nezaměstnanosti konče. A to ještě nejsou patrné všechny pozitivní efekty oslabení kurzu koruny. Přeci jen pozitivní vliv na reálnou ekonomiku má určité zpoždění, k němuž přispívá také finanční i přirozené zajištění proti kurzovým rizikům.

Zásadní přínosem intervence ČNB je především snížení rizika deflace. Bez zásahu centrální banky by nyní české ekonomika nejspíše byla v deflaci se všemi jejími negativními dopady na vývoj ekonomiky. Celková inflace je sice stále velmi nízká, jádrová inflace se ale díky slabší koruně vymanila z téměř pětiletého období nepřetržité deflace.
Na zlepšení ekonomické situace ovšem mělo vliv více faktorů, zejména příznivý vývoj v eurozóně, zmírnění skepse domácností, investiční aktivita firem a v neposlední řadě, obrat ve fiskální politice od negativního k mírně pozitivnímu fiskálnímu impulsu. Je obtížné separovat kvantitativní vliv každého z těchto faktorů, mimo jiné také proto, že se navzájem ovlivňují. Velmi hrubý odhad provedený simulací v mém makroekonomickém modelu ukazuje, že slabší kurz koruny pomohl zvýšit HDP zhruba o 0,5 procenta, čemuž odpovídá snížení nezaměstnanosti cca o 10 tisíc osob.

Pokud by měla být ČNB za něco kritizována, potom za příliš dlouhé otálení. Na začátku finanční krize, na podzimu roku 2008 a na začátku 2009 zareagovala ČNB rychle a agresivně. Nicméně potom již postupovala příliš opatrně. Na (technickou) nulu klesla klíčová úroková sazba ČNB až v závěru roku 2012, ačkoli by nulová sazba byla adekvátní již o dva roky dříve. Vhodným okamžikem pro oslabení kurzu koruny byl konec 2012, tedy zhruba o rok dříve, než k nim ČNB skutečně přistoupila.

Riziko deflace ještě zcela nepominulo. Ceny ropy za poslední čtyři měsíce klesly o 25 procent. V kombinaci s dobrou úrodou a ruskými sankcemi, které tlačí dolů ceny potravin, rizikem recese v eurozóně a klesajícími inflačními očekáváními je riziko deflace stále reálné. V osmi zemích EU spotřebitelské ceny již v meziročním srovnání klesají (včetně Polska, Slovenska a Maďarska), v dalších čtyřech je inflace nulová. Produkční ceny v eurozóně jsou v deflaci již od loňského dubna.

Pokud by deflační tendence zesílily, ocitla by se ČNB v nesnadné situaci. Zareagovat by mohla dalším oddálením exitu z kurzového závazku. Pokud by to nestačilo, mohla by změnit hranici kurzového závazku výše, tj. ještě více záměrně oslabit kurz koruny. Tentokrát by ale centrální banka mohla narazit nikoli na domácí, nýbrž zahraniční kritiku. „Vyvážet“ deflaci, anebo recesi, oslabením kurzu měny v situaci, kdy velká část EU čelí stejnému problému, by logicky a oprávněně mohlo narazit na odpor. Nikoli náhodou se takové politice říká „ožebrač bližního svého“.

Pokračování tohoto článku si mohou přečíst jen předplatitelé.

Děkujeme za vaši přízeň.

Obsah starší než měsíc je součástí archivu a do článků zdarma se nepočítá.
Chcete číst bez omezení? Předplaťte si plný přístup.

Předplatit

David Marek
Přeposlat

Dividenda od Polymetalu přinese Kellnerově PPF přes čtvrt miliardy korun

Přísnější ochrana dat se blíží. Nepřipraveným firmám hrozí stamilionové pokuty

Nevím, proč jsem neuspěla, ale nezlobím se, říká Roithová. Ve vedení KDU-ČSL teď chybí žena

Ivana Zemanová: Manžela budu následovat bez ohledu na jeho funkci

Finanční správa za prohřešky spojené s EET udělila pokuty za více než dva miliony korun. Nejčastěji za nevystavení účtenky

reklama