Adriena Šimotová je stejně nesmrtelná. Ať už pro ty, kteří ji znali osobně, či pro milovníky jejího díla. Byla osobností empatickou, otevřenou a dávající.

Její subtilní ženské umění, pracující se základní kresbou a přírodním pigmentem, se stalo uznávanou sběratelskou záležitostí: nešlo k němu nemít citový vztah. Ostatně patřilo k malířčině zásadním životním potřebám a i ve chvílích, kdy byla odkázána na invalidní vozík, si k tvorbě našla cestu. Když se s ní autorka tohoto textu viděla naposledy, vypily spolu lahev portského a Šimotová ukazovala dlouhé dřevěné násady na konci s bambulkami, které namáčela do pigmentu a rozmáchlými tahy pak vytvářela velkoformátové kresby na papíře položeném na zemi.

Zbývá vám ještě 80 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se