Tedy: nemáme-li kvůli dění na Krymu a na Ukrajině zrovna ideální vztahy s Ruskem, mějme aspoň výrazně lepší vztahy s Čínou. Ty jsou podle vlády už roky pošramocené (podle ministra průmyslu Mládka jsme dokonce na čínském seznamu nepřátelských zemí) a je nejvyšší čas je vrátit na normální úroveň.

I kvůli tomu se chystá v následujících dnech ministr zahraničí Lubomír Zaorálek na oficiální návštěvu Číny. A i kvůli tomu spolu s premiérem Sobotkou na tiskové konferenci veřejně oznámil, že se vláda „nebude vměšovat do vnitřních záležitostí Číny a nemůže tedy uznat ani tibetskou exilovou vládu“.

Reakce exministra zahraničí Karla Schwarzenberga, že „vláda vyměnila lidská práva za peníze“ nepřekvapí, ale je záměrně vyhrocená. Ať přístup současné vlády obracíme z jakékoli strany, není na výroku o respektu k vnitřním záležitostem Číny nic skandálního.

Stejný přístup má řada evropských zemí, jimiž se ostatně vláda při zjevně velmi pečlivě připravované formulaci inspirovala. Tibetskou exilovou vládu oficiálně ostatně jako vládu neuznává žádný stát světa.

Nemělo by to zároveň znamenat, že nám bude jedno, že se v Tibetu na protest proti útlaku upalují mniši a že se čeští politici v debatě s čínskými protějšky nějakým způsobem nezmíní o tom, že nám záleží na dodržování lidských práv.

Rovnováhu mezi zájmy byznysu a svědomím ve vztahu k Číně hledají větší hvězdy světové politiky, než jsou pánové Sobotka, Zaorálek nebo Mládek: Angela Merkelová, David Cameron či Barack Obama. O tom, že jak těžké je najít ten správný způsob, jak Čínu pokárat, svědčí například i politické paměti bývalého britského premiéra Tonyho Blaira.

Rozhodně platí, že máme zájem o čínské investice v Česku, máme zájem o české investice v Číně, máme zájem o snížení gigantického obchodního deficitu. Platí i to, že se v diplomatických vztazích máme chovat konzistentně a předvídatelně.

Poslední výroky českých vládních politiků k Číně znějí ale mnohem sympatičtěji, než dnes už zlidovělé výrazy exministra Petra Nečase pussyriotismus a dalajlamismus. Podstatné je, aby se z deklarované normalizace vztahů nestal vlezdočínismus.

 


 

obalka Ekonom 172014O napravování českých vztahů s Čínou si můžete přečíst více v aktuálním čísle Ekonomu, které přináší téma V Rusku přituhuje, jdeme do Číny. V prodeji i na iPadu a iPhonu, tabletu Samsung a dalších zařízeních se systémem Android.

Související