V březnu 1952 zasáhl život v obci Soběchleby na Přerovsku proces, který komunistický režim eufemisticky označil termínem kolektivizace. Statky čtyř největších zemědělců obsadili příslušníci Sboru národní bezpečnosti a místním rodinám poručili vystěhovat se desítky kilometrů daleko. Jeden ze statkářů vysídlení odmítl a ve stodole se oběsil.

Kolektivizace

Akce Kulak

Hlavní fáze vysídlování sedláků probíhala v období od listopadu 1951 do léta 1953 v rámci takzvané Akce K (Kulak). Podle úřední zprávy pro pozdějšího ministra vnitra Rudolfa Baráka zasáhly represe tři až čtyři tisíce zemědělských rodin.

Situace po roce 1989

Vyšetřováním kolektivizace se policie zabývá od roku 2007. Především na základě podnětů od vysídlených zemědělců či jejich potomků dosud prověřila celkem 473 případů. Většinu z nich odložila kvůli úmrtí domnělých viníků.

Otevřené případy

Policie obvinila celkem pět lidí: předsedy národních výborů v obci Třtice u Rakovníka a v obci Brníčko na Olomoucku, dále okresního a krajského prokurátora ze severních Čech a náčelníka SNB z Přerovska. Zatím padly dva podmíněné tresty.

Po více než šedesáti letech soudci rozhodli, že vyhánění soběchlebských sedláků bylo protizákonné. Okresní soud v Přerově potrestal jediného dosud žijícího aktéra tehdejších událostí - devětaosmdesátiletého Jana Jílka, který působil jako okresní velitel SNB. Ten dostal dvouletou podmínku za zneužití pravomoci. "Spáchal zvlášť závažný zločin, když jako úřední osoba jednal v úmyslu spáchat jinému škodu pro jeho politické přesvědčení," konstatovali soudci.

Jílek ani žalobce se neodvolali, rozsudek je tedy pravomocný. Jedná se přitom o historicky teprve druhý případ, kdy soudci potrestali účast na kolektivizaci. Prvním případem byl někdejší funkcionář národního výboru v obci Brníčko na Olomoucku, který v roce 2011 dostal rovněž podmíněný trest.

Účast z titulu funkce

Z rozsudku přerovského soudu však nevyplývá, že by se Jílek represí přímo účastnil. Jeho role spočívala v tom, že jakožto policejní velitel byl přítomen rozhodování "okresní komise pro úpravu poměrů rodinných příslušníků vesnických boháčů", která vysídlování organizovala.

"Z titulu funkce spolurozhodl o nezákonném vysídlení soukromě hospodařících sedláků a jejich rodin," uvádí rozsudek.

Jedním z vysídlených zemědělců byl Jaroslav Holubec, který tehdy navíc skončil na dva roky ve vězení. "Lidé si mysleli, že otec musel nutně něco spáchat, když šel sedět. Konečně se tedy jasně řeklo, že celé to vysídlování byl zločin," komentuje rozsudek Holubcův syn Jaroslav.

Hospodářské noviny se pokoušely kontaktovat i samotného Jílka, ten ale o své roli mluvit nechtěl. "K případu se nebude vyjadřovat," uvedla jeho advokátka Alena Urbánková.

Nezákonná směrnice

Argument pro Jílkovo stíhání byl ten, že průběh kolektivizace porušoval i dobové československé zákony a ústavu. Vysídlování sedláků se totiž opíralo pouze o tajnou směrnici komunistických špiček popisující, jak mají místní funkcionáři postupovat proti movitějším sedlákům, kteří bránili vzniku jednotných zemědělských družstev.

"Osoby, které se směrnice držely, se neřídily platnými zákony, ale jen politickými instrukcemi," říká Pavel Bret, ředitel Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu, jehož detektivové případ otevřeli.

O kauze rozhodla česká justice nebývale rychle. Policie začala Jílkovo angažmá vyšetřovat teprve letos v dubnu. "Případ je uzavřen za půl roku, což je poměrně unikátní," dodává Bret.

Zbývá vám ještě 10 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se