Dnes večer anebo zítra ráno půjdu poprvé v životě volit prezidenta. Myslím, že i novináři mají volit. Přinejmenším proto, aby na vlastní kůži zakusili to, čemu jsou vystaveni jejich čtenáři, když se třeba rozhodují podle toho, co čtou v novinách. (To bych tedy v žádném případě nedoporučoval.)
Od roku 1990, kdy mi bylo uděleno volební právo, jsem vynechal jen jednou, při prvních senátních volbách v roce 1996. Tuším, že jsem se v pátek předtím po uzávěrce Respektu nedisciplinovaně opil a v sobotu už nestačil dojet na opačnou stranu Prahy, kde jsem měl trvalé bydliště. V Praze 10 tenkrát vyhrál hned v prvním kole Milan Kondr, jeden ze série primátorů ODS, na něž se Praha i celá ODS snažili velmi rychle zapomenout.
Takže jsem pak mohl alespoň tvrdit, že s jeho zvolením nemám vůbec nic společného, a hned za dva roky to napravit: opil jsem se tehdy o něco méně, abych v obou kolech stačil dát hlas Zuzaně Roithové. Bylo to jedno z mála mých volebních rozhodnutí, kterých jsem nikdy nelitoval - však už jsem taky volil třeba ODA, Unii svobody nebo zelené. Dokonce i ODS a sociální demokraty. Ukecat mě může tedy v zásadě kdokoliv.
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Nově všechny články v audioverzi
