Čeština patří v základních školách a osmiletých gymnáziích mezi předměty, v nichž mají žáci 5. a 9. tříd slušné základy. Vyplývá to z generálky pilotního testování, do kterého se na přelomu května a června zapojilo 161 653 školáků.
Dvě třetiny žáků měly vyšší jak šedesátiprocentní úspěšnost. V případě českého jazyka překonalo šedesátiprocentní úspěšnost dokonce devadesát procent testovaných žáků.
"Toto ověření je strašně důležité jako zpětná vazba pro učitele, rodiče a školu. Je to poprvé, kdy jsme školám mohly poskytnout informaci, jak jsou na tom děti v uzlových bodech vzdělávání," komentuje výsledek testování náměstek ministra školství Jindřich Fryč.
Výsledky se dostaly do rukou pouze školám a individuální výsledky dětí také rodičům. „Rodič uvidí, jak je na tom jeho dítě v rámci třídy, školy i celé republiky. Právě tato informace je pro něj důležitá, ne to, zda je nejlepší na celém světě,“ doplňuje ústřední školní komisařka Olga Hofmannová.
Česká školní inspekce i ministerstvo rozhodně nechtějí na základě výsledků sestavovat žebříček úspěšnosti škol. Ani to podle nich není možné.
"Ve hře jsou totiž dvě úrovně obtížnosti," vysvětluje Libor Vacek z České školní inspekce fakt, že po prvních šesti příkladech systém vyhodnotí, zda dál žák bude vyplňovat těžší nebo lehčí sadu úloh.
Na gymnáziích studují děti, které tam nepatří
Víceletá gymnázia sice v testování celkově obstála lépe než základní školy, výsledky testů ale zbořily některá zažitá klišé. Například deset procent žáků základních škol uspělo lépe než polovina testovaných žáků gymnázií.
"Tento graf mi ukazuje, že separace žáků není úplně v pořádku, protože na gymnáziích studuje celá řada dětí, které by na základních školách patřily spíš k těm horším. To je pro mě nejzajímavější a nejcennější zjištění," komentuje nejnovější data Petr Suchomel z inspekce. Podle něj to jasně popírá argument gymnázií, že žáky umí posunou dál.
Generálka testů pro žáky základních škol je tady. Vyzkoušejte si, jak jsou těžké - čtěte ZDE
Ministerstvo školství chystá ohromnou databázi, několik tisíc úloh pro žáky - čtěte ZDE
Z plošného srovnání také vyplynulo, že úspěšnost dětí z páté třídy klesá s narůstající velikostí školy. Naopak v deváté třídě jsou na tom se znalostmi lépe děti z větších škol. „Může to znamenat, že není rozumné rušit malé školy, protože děti tam dosahují lepších výsledků ve všech předmětech než jejich vrstevníci z větších škol,“ připouští jednu z možných interpretací Suchomel.
To, že testem neprošla jen tři procenta žáků podle inspektorů svědčí o tom, že obsah testů odpovídá tomu, co kantoři na školách učí. Z dotazníkových šetření navíc vyplývá, že žáci by si za svůj výkon od učitelů odnesli stejné známky jako v plošných testech.
Kvalita testů musí být lepší
Organizátoři květnové generálky připouští, že budou muset výrazně zapracovat na kvalitě testů. V matematice žáci často pohořeli u geometrických úloh. A právě to podle inspektorů svědčí o tom, že geometrické úlohy nejsou přenositelné z papíru do elektronické podoby tak, aby to pro žáky bylo pochopitelné.
U testů z cizích jazyků byly silnou stránkou žáků poslechové úlohy, naopak problémy měli nejčastěji s konverzací a úlohami založených na čtení textu. V těžší verzi českého jazyka se zase dětem příliš nedařily úlohy na porozumění textu.
K zavedení plošného testování využilo ministerstvo evropských peněz, jeho tříletá přípravná fáze vyjde na 50 milionů korun. Provoz systému po roce 2014 vyjde na 7 milionů korun ročně.