Jestli Britové ve světě s něčím neuspěli, je to jejich kuchyně. Nuda na druhou, myslí si o ní nejen lidé odjinud, ale i velká část Britů. Proč by jinak byl průměrný Brit tak velký odborník na indická, thajská nebo italská jídla?
Jsou ale okamžiky, ve kterých si tento pomyslný průměrný Brit, který s oblibou večeří u Thajců na hlavní ulici nebo v nedaleké pizzerii, nedá na britskou tradici sáhnout. Patří k nim fish and chips (pro kohokoli kromě Britů naprosto nepochopitelná kombinace). A také snídaně. To se na stole objeví tousty a s nimi směs studených a teplých jídel, která mají společné jen jedno - jsou smažená.
Turista, toho olympijského nevyjímaje, se s touto tradicí na sto procent seznámí, když si objedná ubytování se snídaní. Zvlášť síť anglických (a také waleských, skotských nebo irských) B&B´s, penzionů nabízejících k přespání ranní servis vypěstovala servírování Full English Breakfast k dokonalosti.
Znalec potvrdí, že podle úrovně ubytování se dá předpokládat i kvalita snídaně a že řada podniků místo anglické lahůdky servíruje polotovar pro turisty. Za některé z nich by konkrétní provozovatele hotelů a penzionů měly na doživotí vykázat na pustý ostrov. Jak to vypadá v ideálním případě?
Desatero nespokojeného hosta. Co si v restauraci nemusíte nechat líbit - čtěte ZDE
Jak připravit šťavnatý steak: zapomeňte na olej v pánvi, připravujte ho na sucho - čtěte ZDE
Chuť prázdnin a dovolených
"Snídaně pro mě byla vrchol dne. První přišel na řadu džus. S oblibou jsem žádal o grapefruitový, ananasový nebo rajčatový – cokoli, jen ne pomerančový, který jsem si mohl dát doma. Pak přišel čaj nebo káva a miska cereálií,“ popisuje snídaně, které si jako dítě užíval o prázdninách redaktor britského Observeru Martin Andrews.
"Následujícího rána přišel Poirot k snídani v devět třicet. Snídaně se podávala předválečným způsobem. Na elektrickém ohřívači stála řádka teplých jídel. Sir George jedl kompletní snídani Angličana - míchaná vejce, slaninu, ledvinky. Paní Oliverová a slečna Brewisová měly upravenou verzi téhož. Michael Weyman pojídal plný talíř studené šunky. Jen lady Stubbsová si té hojnosti nevřímala, okusovala teplou topinku a srkala černou kávu. Měla na sobě velký světle růžový klobouk, který se u snídaně vyjímal dost podivně."
Agatha Christie, Hra na vraždu (V překladu Veroniky Volhejnové vydal v roce 2001 Knižní klub.)
V tuto chvíli možná řada lidí se snídaní končí, pro Martina Andrewse to bylo jako odejít z kina ještě dřív, než začne film: „Opravdová Full English Breakfast přišla hned potom. Vždycky nabídla řadu alternativ: také uzenou rybu, nebo míchaná vajíčka, i když tohle si tu nikdy nikdo neobjednal. Myslím si, že uzenáče na jídelním lístku byly tak trochu bluf. A pochybuji, že šéfkuchař ve zdejším hotelu někdy dělal míchaná vajíčka. Ne, jednou ze dvou základních ingrediencí opravdové anglické snídaně je smažené vejce, ale ne úplně, jen tak aby žloutek tekl.“ Ta druhá? Slanina – ideálně do křupava osmažená.
Ne, anglická snídaně ve své vrcholné formě není vůbec zdravé jídlo. Skládá se z hromady osmažených ingrediencí, jejichž chuť je v zásadě nekomplikovaná, ale ve svém součtu tvoří něco víc. Tedy pokud šéfkuchař nebo paní domácí má pro tuto kombinaci zabijáků štíhlé linie cit.
Proč po chilli hoří v puse a kde pěstují největší zabijáky na světě - čtěte ZDE
Jak vypadají nejpálivější chilli papričky na světě? Podívejte se - čtěte ZDE
Typicky do ní patří párečky smažené na pánvi, křupavá slaninka, vejce, které na pánvi pobylo jen tak dlouho, aby mělo krásně tekutý žloutek, fazole (z konzervy neškodí, speciální model pro anglickou snídani prodává například Heinz), smažené žampiony, smažené plátky rajčat, černý nebo bílý puding či dokonce hagis (pro cizince nejméně pochopitelná součást snídaňové nabídky) a samozřejmě teplý toust, káva, čaj a džus.
Návod na to, jak připravit opravdovou, ale opravdovou Full English Breakfast, najdete zde.
Snídaně lovců a rybářů, tedy venkovských pánů
Tradici takto pojaté snídaně si Britové hýčkají už nejméně dvě století, kdy venkovští šlechtici nabírali po ránu na talíře teplou snídani u bufetového stolu. Kromě dnešních obvyklých ingrediencí na ní nechyběli ani ledvinky v různých úpravách, sledě, uzené ryby nebo slanečci a další pro ráno jako dělané pochoutky.
Nebyla to vlastně ani tak snídaně, spíš brunch. Zatímco dámy odpočívaly až do poledních hodin ve svých budoárech, uštipovaly tousty a zapíjely je čajem, pánové potřebovali načerpat dostatek energie na den strávený na honu, projížďkami na koni nebo rybařením. Snídaně musela venkovské pány zasytit až do večera, kdy přišlo druhé velké jídlo dne. Které na rozdíl od tradičních venkovských pokrmů chutnalo po vysoké francouzské gastronomii.
Z takto pojaté snídaně do moderní doby zůstaly pravidelnou součástí snídaně průměrného Brita zůstaly jen základní ingredience, tedy osmažená slanina a vejce. (Mimochodem, o nich se jako o základu snídaně zmiňují už kuchařky vydané za vlády dynastie Tudorovců.)
Tak jako řada jiných tradic, i tato se ale rychle ztrácí. Ještě v roce 1958 ji snídalo více než 50 procent Britů každý den. V roce 1976 už si smaženou snídani dopřávalo pravidelně jen 18 procent Britů. O to víc si ji vychutnají, když tráví dovolenou doma. Zkuste to také.