Přes určitá očekávání a zprávy v tisku stát jako hlavní akcionář společnosti ČEZ na červnové valné hromadě této společnosti zabetonoval stávající personální pozice managementu i vedení dozorčí rady, a zahájil tak fakticky dostavbu Temelína.
Jsem realista a vím, že očekávat nyní na valné hromadě ČEZ nějaké změny, které by pohnuly s vedením firmy, nebo očekávat zásadní změnu v jeho dozorčí radě směrem k jejímu skutečnému kontrolnímu poslání, bylo velmi pošetilé. A to i přesto, že si o to rozporuplná situace kolem některých obchodů firmy zejména v posledních letech více než říkala.
Není zájem
Jen jediným způsobem si dokážu vysvětlit, že po tolika nejasných kauzách s majetkem společnosti ČEZ, které se vynořily v posledních měsících a odehrály v posledních letech, majoritní akcionář, tj. stát potažmo ministerstvo financí, nezasáhl a minimálně zásadně nezměnil obsazení kontrolního orgánu této společnosti, tj. dozorčí radu, a narušil tak letitou klíčovou mocenskou osu v této strategické firmě.
Zájemci o dostavbu Temelína se trumfují. Náš reaktor vydrží pád letadla, chlubí se Škoda - čtěte ZDE
Vysvětlením může být prostý fakt, že jednoduše není zájem tyto věci řešit. Z toho pak logicky nevyplývá nic jiného než oboustranně prospěšná symbióza mezi vedením ČEZ a současnou politickou garniturou.
Změny zřejmě nešlo čekat o to více, že nyní je ve hře veledůležitý tendr na dostavbu Temelína a teprve nyní začne pořádná nepřehledná tlačenice, a na to mnozí čekají. Nesmíme také zapomenout, že v následujících měsících se rozhodne o prodeji klíčové a nejvýkonnější hnědouhelné elektrárny v naší zemi, tj. severočeských Počerad.
Kdo z politiků a manažerů by nechtěl být u zakázky za stovky miliard nebo u prodeje elektrárny, která fakticky znamená privatizaci významné části hnědouhelné energetiky v naší zemi? Paradoxem je, že si ČEZ vykoledoval povinnost prodat jednu hnědouhelnou elektrárnu jako trest od Evropské komise vlastně sám.
"Obchodní tajemství"
A že bude celý proces výběru dodavatele a vlastní dostavby Temelína nebo prodeje elektráren pod drobnohledem odborné veřejnosti a kontrolních orgánu na všech úrovních? Tomu přece nikdo nemůže věřit.
Stačí se podívat, jak se společnost ČEZ chovala v posledních letech při zveřejňování svých uskutečněných investic popř. divestic, anebo jak informuje o nemalém zpoždění dokončení obnovy hnědouhelné elektrárny Ledvice. A přitom jde o řádově časově méně náročné investice a o podstatně nižší peníze, než půjde při výstavbě nových bloků v Temelíně. Dokonce i v těchto víceméně marginálních případech plná informační otevřenost ČEZ zcela chyběla a chybí.
Naopak zcela typickým znakem všech obchodů se stalo utajování i těch nejzákladnějších informací pod rouškou "obchodního tajemství". S rozšířením Temelína nebo prodejem elektrárny Počerady to bude stejné, anebo spíš výrazně horší kvůli nutné i zdánlivé bezpečnosti především kolem rozšíření této jaderné elektrárny.
Bohužel poté, co jsme byli svědky, jakým způsobem společnost ČEZ utrácela "pouhých" deset miliard za solární projekty za klidného přihlížení politiků, je dost důvodů k obavám, co všechno se může ještě do voleb v roce 2014 stát ve státem ovládané a nejbohatší společnosti. Každopádně už teď můžeme tvrdit, že po všech stránkách půjde tentokrát opravdu o hodně.