Již několik desítek let zažívají Spojené státy mohutnou imigrační vlnu z Latinské Ameriky. Hispánci zde patří k nejrychleji rostoucím komunitám a přispívají k tomu, že populace v USA nestárne tak rychle jako Evropská unie.
Nyní však americký deník New York Times (NYT) upozornil na zcela nový fenomén: v souvislosti s vlnou deportací v posledních letech, přísnějšími imigračními zákony jednotlivých států a přetrvávající vysoké nezaměstnanosti dochází k hromadnému odchodu Mexičanů z USA zpět do jejich vlasti. Berou si s sebou přitom své ratolesti, které se již narodily v USA.
V období 2005 až 2010 se podle mexického sčítání lidu vrátilo do země celkem 1,4 milionu Mexičanů, včetně 300 tisíc dětí narozených v USA. To je zhruba dvojnásobek oproti období 1995 až 2000, přičemž červnové údaje americké vlády ukazují, že tento odliv zatím nepolevuje. Vzniká tak celá generace dětí, které nemají jasno, zda jsou Mexičané, nebo Američané, píší NYT.
"Je to úplně nový jev," říká pro list Víctor Zúniga, sociolog z mexické univerzity v Monterrey poblíž hranice z americkým státem Texas. "Je to poprvé, co máme z hlediska vztahů mezi Mexikem a USA generaci mladých lidí, které už v útlém věku patří ke společnostem v obou zemích."
Odpůrci přistěhovalectví v USA většinou hromadný odchod Hispánců vítají, ale demografové a učitelé se obávají, že do škol v Mexiku míří až příliš mnoho dětí a místní vzdělávací zařízení je neumí začlenit.
A protože průzkumy ukazují, že se většina takových dětí vrací zpátky do USA, tvrdí někteří, že si Amerika do budoucna zadělává na problém - čeká ji totiž imigrační vlna mladých lidí s nízkým vzděláním, pohnutým dětstvím, ale zároveň i s právy amerických občanů.
"Takové změny způsobují dětem duševní otřesy," říká pro NYT Marta Tiendová, socioložka z univerzity v Princetonu, která se narodila v Texasu mexickým imigrantům. "Zůstane to v nich celý život."