Tenistka Klára Zakopalová zaznamenala na French Open životní výsledek. Na osmifinále v Paříži by ráda navázala i v dalších turnajích. Ty už ovšem budou místo na antuce na trávě.
Třicetiletá hráčka klubově příslušející k TK Sparta Praha si v rozhovoru pro server IHNED.cz mimo jiné postěžovala na to, že sehnat sponzora, když jste z Česka, je pro tenisty mimo absolutní světovou špičku obtížný úkol.
Na Grand Slamu v Paříži jste zazářila. Když se vrátíme k právě končícímu turnaji, cítila jste se dobře od začátku, nebo herní pohoda přicházela postupně?
První kolo jsem byla nervózní. Když jsem porazila Kirilenkovou, řekla jsem si, že můžu porazit kohokoliv. Čtvrtfinále s Šarapovovou mě mrzelo hodně. První gem třetího setu jsem nezvládla, a to rozhodlo.
Po vás poznala sílu budoucí světové jedničky i další Češka Petra Kvitová. Ty zápasy - váš a její - byly zajímavé v tom, že byly každý jiný. Ani jedna taktika na Rusku ale nestačila.
Petra se snaží zabíjet prvním druhým míčem, já jsem chtěla držet výměny, myslela jsem, že bude kazit. Ale ustála to.
Každopádně do sezony na trávě vstupujete s hlavou nahoře. Je ten přechod pro hráče a pro vás osobně obtížný?
Tráva je můj oblíbený povrch, nemám vůbec problém s přechodem z povrchu na povrch. Hrála jsem na trávě vždycky dobře, tak snad to bude ok. Na trávě se musí člověk pohybovat, míčky trefovat rychle, ploše, pomáhá dobrý servis. Výměny nejsou, končí se prvním, druhým míčem. Před prvním turnajem chvíli trénuju na umělé trávě, není to stejné, ale aspoň trochu podobné.
Máte pro tenis na trávě nějakou zbraň, která vám dává náskok před soupeřkami?
Hraju rychle, na trávě je těžké to vracet, ale zase nemám zbraň v servisu.
Tenisoví odborníci vaše výkony v Paříži hodnotili tak, že jste konečně psychicky dozrála a přestala jste být na sebe naštvaná při pokaženém míči. Je to podle vás ten faktor, který vás teď dělá jinou a pomůže vám i v dalších turnajích?
To neumím moc posoudit. Měnit trénink moc nejde. Když hrajete 20 let tenis, je to pořád dokola. Když koukám na tréninky nejlepších tenistek, jsou stejné jako ty moje. Hlava je důležitá. Dřív jsem se vůbec nechválila. Když jsem zkazila míč, byla jsem naštvaná, smutná, s tím jsem musela hodně pracovat.
Pozor na počasí
Z tenisu se stala alchymie, kde rozhoduje každý detail, výkony hráčů se pitvají do nejmenších detailů, kdy má rozhodovat výplet rakety, vlastnosti míčku lepší pro toho, nebo pro toho. Máte pocit, že i vás ovlivňují tyto drobnosti?
U mě je třeba důležité počasí. Každý stupeň je znát. Když je teplo, míčky létají rychle. Někdo má rád, když to skáče. Někdo má naopak rád, když je pod mrakem, když míčky neskáčou a nejdou zabít. Mě se dobře hraje, když nefouká, je 15 stupňů a zataženo. Nemám ráda, když je horko, nemám nad rychlými míči potom kontrolu. Důležité pro mě také je, zda se mi tam, nebo tam, hraje dobře. Mám to ráda třeba v Hertogen Boschi, v Sopotech, v Palermu. Naopak v Bad Gasteinu je vysoká nadmořská výška, nerada tam jezdím. Když je to výš, míče létají rychle, vůbec tam nemůžu hrát. Taky se snažím dopředu připravit. Snážím se zjistit, jaké míče budou na tom kterém turnaji, každý týden je to jiné. Sháním si je, abych si je mohla před turnajem odzkoušet. Mám na to svého známého. Nevím, jak to dělá, ale vždycky mi je sežene.
Co třeba tenisová raketa. Kdyby vám ji před zápasem někdo vyměnil, taky byste nemohla hrát?
Raketu mám 15 let. Nezměnila jsem ji. Neuměla bych hrát s ničím jiným. Hodně lidí má stejnou raketu, jen jiný design. I když Šarapovová jde třeba k Headu, přinese jim svou raketu a oni jí udělají na míru s parametry, jaké měla ta její původní. Já hraju s raketami Wilson. Mám s nimi smlouvu. V ní mám napsáno kolik raket dostanu na rok. Když ale zavolám, pošlou mi nové. Musím nosit bágl od jejich značky. Musím si kreslit logo na každý nový výplet rakety. Když se fotím, musí být vidět logo, jinak dostanu pokutu. Kdybych si vzala tlumič jiné značky, hned bych čekala telefonát.
Agent mi nijak nepomohl
Máte ještě jiné smlouvy na nějaký typ sponzoringu?
Oblečení dostávám Nike od ledna letošního roku, na smlouvě se pracuje. Jinak nic.
Nepomohl by vám s tím třeba nějaký agent?
U sponzoringu od velkých značek záleží na tom, z jaké jste země. Kolikrát se mi stalo, že mi třeba můj manažer zkoušel dohodnout oblečení, když ale řekl, že jsem z Česka, bylo to pro ně nezajímavé. Když nebudu v Top 10, je to těžké. Pokud nejste Kvitová nebo Berdych, jste nezajímaví. Velké firmy jako IMG, Octagon, které by třeba měly silné slovo, mají zajímavé hráče dávno rozebrané.
I veškeré mimotenisové povinnosti, organizaci vašich účastí na turnajích a další věci, o to všechno se staráte sama?
Mám dané, že musím na sedm turnajů za rok, které jsou povinné. Jinak dál si vyberu turnaj, kde je, jestli se mi tam daří, jestli tam chci jet. Zamluvím si letenky, rezervace na hotel, zavolám na turnaj, aby pro mě přijeli na letiště.
Připravujete se na Spartě, která vlastně patří pod "tenisové impérium" pana Černoška. Vyplývají z toho pro vás nějaké povinnosti nebo naopak privilegia?
Jsem jen domluvená na tom, že když tady budu trénovat, odehraju extraligu za Spartu.
Jaké jsou vůbec vaše zkušenosti s panem Černoškem?
Neznám nikoho, kdo by s ním měl problém. Kdykoliv řekne, že něco nějak bude, tak to tak je. I na velkých turnajích o něm je povědomí a má určité postavení. Řídí jediný klub na světě, kde je hráč i hráčka v Top 10.
Vnímáte, že se třeba Kvitová a Berdych za poslední dobu, tím, že jsou na špici světového tenisu, nějak změnili?
Tomáše neznám, Petru znám dobře. Je to normální skromná holka.
Jste mezi českými tenistkami kamarádky? Je vás osm v první stovce žebříčku, potkáváte se na turnajích. Nebo naopak? Jste rivalky i mimo kurt?
Každá máme svého trenéra, máme svůj uzavřený svět. Když je šance, jdeme na večeři, popovídáme si. Nikdo s nikým nemá problém, ale je to individuální sport. Nejsme všechny nejlepší kamarádky, ale vycházíme spolu, žádná nevraživost mezi námi myslím není. Ale možná se víc kamarádím se Slovenkami.
Hrají na tuto kamarádskou notu všechny tenistky na okruhu, nebo jsou i některé výjimky?
Šarapovová je extrém, nebaví se s nikým. Stejné je to s Williamskama.
Když je český ženský tenis tolik úspěšný, mrzí vás hodně, že tu chybí lepší turnaj než jen kategorie challengerů?
Na Spartě byl turnaj před třemi týdny. Byl to v uvozovkách jen stotisícový turnaj, přišla ale spousta lidí, měl skvělou organizaci. Myslím si, že kdyby se udělal větší turnaj, zájem bude.
Jste na okruhu už téměř veteránkou. Pozorujete poslední dobou nějakou zajímavou hráčku. Nějaký nový talent?
Potkáváme se každý týden stejné hráčky. Nevšimla jsem si třeba letos nějakého talentu, který by prorazil. Ze současných hráček Sara Erraniová má skvělou sezonu. Na začátku roku změnila rakety, pomohlo jí to, letí jí to víc. Asi udělala největší pokrok. Je bojovnice, ať se děje, co se děje. Je úžasná i v deblovém týmu s Vinciovou. Jsou spolu čtyři roky, teď jim to začalo přinášet ovoce.