Představme si, že zatkli premiéra této země s úplatkem v ruce. Od kumpánů, kteří organizovali korupci ve zdravotnictví, školství a dalších resortech. Vláda by stěží mohla přežít s tím, že ministři nic nevěděli. Ne tak ale radní Středočeského kraje: Zavřeli nám pro podezření z korupce hejtmana? Nevadí. Jedeme dál...
Ne, radním nelze vyčítat, že v Rathovi neodhalili zloděje. Deprimující je ale jejich obrana, že rozhodoval za ně, nesměli mu do vládnutí mluvit. Radní pro zdravotnictví Seidl tvrdí, že on de facto nemocnice neřídil. Rozhodovali Rath s Kateřinou Pancovou. Podobně i další členové rady: "netušili, nebyli informováni", co Rath provádí v oblasti majetku, financí či dopravy.
Jak ale potom tito politici vykonávali svůj mandát? Čemu prospěli svým přihlížením, jak Rath řádí v jejich resortech?
Když radní zjistili, že nemají děje pod kontrolou, měli dvě cesty: vyvolat převrat a Ratha odvolat. Nebo složit funkce. Nikdo se nepokusil o jedno ani druhé. Pak ale nutně nesou za hejtmanovy činy spoluzodpovědnost.
Kdyby krajská vláda teď rezignovala, mohla trochu zmírnit znechucení lidí nad Rathovým počínáním. Pro odstoupení ale hlasovali jen dva radní z deseti. Ostatní si asi neuvědomují, v jakém průšvihu se jejich strana ocitla. Anebo je jim to po čtyřletém soužití s Rathem jedno.
Ale i vedení ČSSD se zmítá v rozporech: sice vyzvalo šéfy středočeské organizace k rezignaci, ale o odstoupení rady se nezmínilo. Takže ti, kdo Ratha podporovali jen politicky, jsou horší než ti, kdo přímo hlasovali pro jeho korupční strategie.
Jako by se ČSSD po Rathově dopadení propadala do války různých zájmových klanů o přežití. Což není v případě nejsilnější opoziční strany zas tak dobrá zpráva pro stát.