V rubrice DOPISY A E-MAILY uveřejňujeme reakce, které vyjadřují názor čtenářů. Adresa: dopisy.hn@economia.cz


Proč potřebujeme odbory

Je nespornou skutečností, že odbory mají své postavení zakotveno v ústavní Listině základních práv a svobod. Odbory jsou součástí společenského zaměstnavatele a zaměstnancem je vláda se vším všudy. Občané ji přes státní rozpočet platí, mají právo zadávat jí zákonným způsobem úkoly a jim se pak musí zodpovídat.

Mělo by být samozřejmé, že vláda vzniká na základě ústavy z výsledku volné soutěže politických stran, respektujících základní demokratické principy.

Každý člen vlády skládá slib, v němž kromě věrnosti ČR a zachování její ústavy a zákonů rovněž stvrzuje, že nebude zneužívat vlastního postavení. Slovo "nezneužiji" v tomto smyslu také znamená, že nebude čachrovat s hlasy poslanců ve sněmovně . Obdobný slib skládají také poslanci. A pokud vznik mandátu a slib stále platí, pak někteří poslanci i vláda občanům lžou. A je občanským právem a právem zaměstnavatele sdělit vládě i nezařazeným poslancům, že to nelze strpět.

Všichni poslanci, kteří se během výkonu funkce oddělí od strany, za niž byli zvoleni, mají jen jednu možnost: složit mandát a odejít z parlamentu. Vláda, vedení Poslanecké sněmovny a Senátu už dávno měly konat žalobou k Ústavnímu soudu, aby znemožnily kramaření s hlasy poslanců.

Jak by zvolení funkcionáři odborů vypadali při "požadovaném" jednání s vládou, která má takto odvozený mandát? Není ještě zapomenuto, že i komunistické vlády měly zákony a řídily se jimi, jen pokud chtěly, jinak používaly policejní nátlak a teror.

Jako zorganizovaní občané připomínají odbory vládě, že zákony je nutno vykládat pozitivně a držet se římské zásady "co nezakazuje zákon, zakazuje stud". Už proto musí tato vláda odstoupit. Z nových voleb vzejde nová naděje. Stát musí být řízen manažersky, odborně, průhledně a s jistotou ve prospěch většiny.

K tomu je nutný dobrý zákon o státní službě. Pak se mohou vlády měnit, ale instituce budou stále plnit své úkoly. Samozřejmostí je minimalizace korupce a stabilizace společnosti.

Ivan Fenz
člen ČSNS


Morálka versus fakta (ad HN 30. 4.)

V tomto týdnu v rubrice Dopisy píše čtenář Dřevojan ze Znojma o morálním profilu soudců a uvádí, zda by s morálním profilem soudce bývalého režimu (myšleno samozřejmě komunistického) obstál například soudce v Německu. Pan Dřevojan se sice veze na vlně módního zkoumání morálních profilů, měl by se ale seznámit s fakty. Například v poválečném Německu, v rámci denacifikace, bylo v soudním systému 94 procent soudců a státních zástupců bývalými nacisty. Tento stav trval v podstatě do jejich odchodu do důchodu koncem padesátých let.

František Koranda, Plzeň