Může být ženský orgasmus ústředním tématem a vibrátor klíčovou rekvizitou romantické komedie z dob viktoriánského Londýna?
Britský koprodukční film Vrtěti ženou dokládá, že ano. A že navíc nemusí jít o trapnou ani vulgární taškařici.
Příběh se odehrává v Londýně v osmdesátých letech devatenáctého století, kdy byla údajně nebývale rozšířenou nemocí ženská hysterie. Protagonistou je mladý pokrokový lékař Granville (Hugh Dancy), kterého okolnosti donutí, aby začal pracovat v ordinaci proslulého odborníka na ženské choroby (Jonathan Pryce).
Kladivo na hysterii
Záhy se ale sám stane vyhledávaným specialistou na vaginální masáže, které ručně provádí úzkostným ženám, aby u nich vyvolal "záchvat" a uvolnil jejich nervový systém. U žen frustrovaných nedostatkem sexu ale jeho "léčba" ve skutečnosti vyvolává orgasmus.
Poté, co lékaři kvůli intenzivním šichtám v ženských klínech ztuhne ruka, začne léčebnou kúru z nouze provádět za pomoci elektřinou poháněné a speciálně upravené prachovky, kterou pro zcela jiné účely vymyslel excentrický vynálezce (Rupert Everett).
Umělá děloha? Již brzy u vašeho ošetřujícího lékaře, vzkazuje vítězný film z AFO - čtěte ZDE
Překvapivý favorit mužů i žen: Nejočekávanějším filmem není Batman ani Prometheus - čtěte ZDE
Navzdory lehčímu námětu i rádoby vtipnému duchu příběhu není naštěstí film žádnou viktoriánskou variantou holek, co to chtěj taky.
Příběh z doby natolik sešněrované korzetem předsudků a prudérnosti, že i v lékařských kruzích termín "hysterie" (jak zní v překladu originální název filmu) zaštiťoval všechno možné od frigidity přes melancholii až po nymfomanii, působí kuriózně. Nicméně režisérka Tanya Wexlerová kupodivu vychází ze skutečných událostí.
V roce 1883 si totiž doktor Mortimer Granville skutečně nechal patentovat strojek na baterie k úlevě od svalové bolesti. Říkalo se mu Granvillovo kladivo a začal být používán k léčbě hysterie, způsobené "přecitlivělou dělohou", přesně tak, jak je ve filmu předváděno.
Osobní život, a především doktorovy vztahy ke dvěma povahově protikladným sestrám – konzervativní ctnostné slečince (Felicity Jonesová) a vznětlivé altruistické sufražetce (Maggie Gyllenhaalová) – jsou ale čirou fikcí. Právě prostřednictvím postavy rozohněné a socialisticky smýšlející bojovnice za práva žen jsou do lehkovážného příběhu naroubovány i jisté utopistické sociálně-kritické motivy.
Po čem ženy touží
Snímek se může opřít o originální a vtipný nápad, přesvědčivě vytvořené dobové reálie i sympatické výkony šarmantních hereckých představitelů. Navzdory svému "prekérnímu" tématu film nesklouzne k lascivnosti a působí elegantně a kultivovaně. Zároveň však snad až příliš konvenčně.
Tady to musí být, myslel si Penn. Jako pop star a lovec nacistů ale není vtipný - čtěte ZDE
Tady to musí být, myslel si Penn. Jako pop star a lovec nacistů ale není vtipný - čtěte ZDE
Skoro jako by vycházel z předlohy, jež potají vznikla v době, kdy se snímek odehrává a kdy by ony vyřčené "podvratné" pravdy ohledně ženského vnímání fyzické rozkoše působily opravdu skandálně. Nemalou část filmu totiž tvoří divácky "vděčné" scény, které zaznamenávají bujaré projevy slasti dam více či méně pokročilého věku.
Navzdory slibnému rozjezdu ale film ve druhé části přece jen poněkud ztrácí počáteční jiskru i vtip a postavy se začínají chovat schematicky. Příběh tak nezadržitelně spěje k očekávanému závěru, slibujícímu, že ústřední dvojice již velice záhy zažije orgasmus, ke kterému žádného vibrátoru zjevně nebude třeba.