V tenisových kruzích platila za talent, který ne a ne prorazit. Sama Lucie Šafářová teď cítí, že by konečně mohla začít dělat výsledky. Pro letošní sezonu pomýšlí na první dvacítku žebříčku a dokázat svou dobrou momentální formu chce i teď ve víkendovém zápase semifinálke Fed Cupu proti Itálii.
"Povrch, který pomáhá naší rychlé hře, by nám měl sedět, neměly by stíhat," předpovídá pětadvacetiletá hráčka.
Vidíte se jako favoritky zápasu?
Prohrát by bylo zklamání, povrch je udělaný pro nás a domácí prostředí dělá hodně, taková vnitřní šance je velká.
Cítíte se teď historicky v nejlepší formě? Výsledky i herní vyrovnanost by tomu mohly nasvědčovat.
Výsledky byly letos dobré, finále v Charlestonu mi pomohlo psychicky, doufám, že o víkendu podám dobrý výkon.
Pomalu se o vás začalo mluvit jako o zmařeném talentu, vnímala jste to?
Člověk to slyší. Ale pokud se to opravdu nestane a nahoře v žebříčku nejste, tak se za talent nemůžete považovat. Snažila jsem se na sobě pracovat. Dřív ale byla zranění, problémy se zdravím. Musí se poskládat spousta věcí dohromady, je to také o tom, jak je na tom člověk psychicky, jak je schopen se stresem a tlakem pracovat. Jednu dobu jsem spolupracovala s mentálním trenérem. Až teď se cítím nejlíp, klidná, vyrovnaná, psychicky v pohodě.
Čím chcete Italky přehrát?
Využívat rotaci levé ruky při servisu, to by je mohlo zaskočit. Taky rychlá hra na ně hodně platí, s Vinciovou jsem dlouho nehrála, Schiavoneová bude hrát čopy a když my budeme hrát hodně rychle, nemůže stíhat. Na podzim jsem ji lehce porazila, tak to můžu použít třeba i tady. Pennettaová je komplexnější a dokáže se na rychlý povrch víc přizpůsobit. S Erraniovou jsme spolu dlouho nehrály, z poslední doby má ale výborné výsledky, takže ta může být nebezpečná.
Je něčím charakteristický český ženský tenis?
Hrajeme hodně rychle, přímě – čopy a lifty nám nejsou moc vlastní, spíš to hrneme rychlou hrou. Světový tenis se posouvá do této rychlé hry. Hráčky světové desítky jsou rychlá hra. K tomuto modernímu stylu by se člověk měl vyvíjet.
V poslední době budí český tenis ve světě respekt - skvělé výsledky, osm hráček v první stovce žebříčku. Jak si to vysvětlujete?
Dostávám tyto otázky, co v Česku děláme, že máme tolik skvělých hráček. Nevím, čím to je, ale hodně z nás hraje výborně. Když se koukneme třeba na Ameriku, jaká je to obrovská země a na nás a jsme lepší.
Teď jste do tréninku zařadily i mužský sparing? To bude vaše nová zbraň?
I v minulých Fed Cupech jsme měly občas kluka. Jsme v týmu dvě levačky, je třeba zařadit nějakého praváka, junioři dobře servírují.
Sledovala jste mužský duel Davis Cupu Česko - Srbsko?
Sledovaly jsme to s mou trenérkou z povzdálí, šťouchaly do sebe u televize. Kdybychom vyhrály a Srbky vyhrály jejich semifinále, eventuelně můžeme hrát v Srbsku proti sobě. Rusko by bylo doma. S tím Srbskem případně by to pro mě i mojí trenérku bylo asi pikantní.
A co říkáte na incident mezi Tipsarevičem a Štěpánkem a následnou vyhrocenou atmosféru celého toho víkendu?
Takové špičkování v ženském tenisu se moc neděje. Když vidím, že se proti mě někdo chová divně, že si třeba volá fyzio třikrát, tak si říkám, že to asi není nutné. Ale k tomu, co se stalo v Praze, by asi mezi holkama nedošlo.
S Ivetou Benešovou jste v kontaktu? Jste kamarádky? Nemůže mezi vámi být trochu nevraživost, když jste vlastně konkurentky o místo v reprezentaci?
Napíšeme si, fandí nám. Jsme spolu v pohodě.
A koho si tedy přejete do finále?
To, že bychom byly ve finále by bylo krásné. Oba soupeři jsou silní. Bylo by to úsměvné, že mám srbskou trenérku, oni jsou opravdoví nacionalisti, jak sledují třeba Djokoviče, to je něco. Finále venku jsme si už zahráli, i když tam bylo spoustu našich fanoušků, čím víc lidí společně cítí tu radost, a to by pak doma třeba bylo, tím by to bylo krásnější. Takže těžko říct.