Již druhá zkrachovalá kampelička - Rodinná družstevní záložna - vyhrála u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku spor se státem za to, že při uvalení nucené správy poškodil její práva.

Druhé největší spořitelní družstvo s vklady 1,7 miliardy korun poslal Úřad pro dohled nad družstevními záložnami do nucené správy v květnu 2000, když jí už půl roku předtím zmrazil činnost a zakázal přijímat vklady i půjčovat peníze.

Braň se, ale bez dokladů

Při uvalení nucené správy ovšem podle včerejšího rozsudku štrasburského tribunálu omezil její práva na ochranu majetku - a to tím, že dosazený správce zabavil její dokumentaci a orgány záložny tak neměly podklady k tomu, aby se proti uvalení nucené správy mohly řádně odvolat.

"Záložna tak byla dle soudu zbavena potřebných procesních záruk, které by jí reálně umožňovaly zpochybnit rozhodnutí o nucené správě," potvrdil verdikt český zástupce u evropského soudu Vít Schorm. Zda bylo samotné uvalení nucené správy oprávněné, však evropský tribunál neřešil.

Kampelička se k Evropskému soudu obrátila poté, co se svými žalobami neuspěla jak u ministerstva financí, tak u českých soudů včetně ústavního. Evropští soudci ve svém verdiktu také nedostatečnost přezkumu českých správních soudů podle tehdejší právní úpravy a "příliš formální postup Ústavního soudu i Nejvyššího správního soudu" zkritizovali.

Podle Schorma to bylo způsobeno i tehdejší legislativou, která se již změnila. "Od roku 2003 platí nový systém správního přezkumu," řekl.

Evropští soudci navíc upozornili, že shledali pouze porušení práv vůči samotné záložně. Stížnost jejích členů naopak nepřijali. Soud zatím nerozhodl o výši "zadostiučinení"- podle něj by se nejdříve obě strany sporu měly pokusit o jeho výši dohodnout.

Pria byla první

Již před dvěma lety dal evropský tribunál za pravdu brněnské záložně Pria s prakticky totožným odůvodněním. Tu ovládala rodina jejího předsedy Františka Zoubka, který z 300 milionů korun, které si do kampeličky uložili její členové, platil i své dluhy z předchozího podnikání. Soud nakonec Zoubka poslal na šest let do vězení.

Kampelička za uvalenou nucenou správu chtěla po státu půl miliardy korun, evropský soud jí ale přiznal jen 600 tisíc na nákladech řízení.

Jaké by mělo být případně soudem určené zadostiučinění v případě Rodinné družstevní záložny nechtěl Schorm spekulovat. "Ale pokud to odůvodnění bylo velmi podobné jako u Prii, tak si to můžete odhadnout," řekl.

Oba případy jsou si podobné i tím, že i v Rodinné družstevní záložně se její představitelé ocitli před soudem. A za transakce, které pomohly k pádu, si odnesli tresty v rozmezí 2,5 až 6,5 roku vězení.

Tuzemské kampeličky začaly krachovat na přelomu let 1999 a 2000. A vzápětí se ukázalo, že drtivá většina z deseti miliard korun, které si v nich členové uložili, je ztracená. Stát nakonec přijal zákon, kterým přiznal poškozeným kampeličníkům odškodné ve výši 90 procent vkladů. Daňové poplatníky to tak přišlo na šest miliard korun - ze zkrachovalých kampeliček se nepodařilo dostat skoro žádné peníze.