Nový terminál pražského ruzyňského letiště vypadá na první pohled přesně jako plány, které v polovině devadesátých let vytvořila architektonická kancelář Brix & Franta architekti. Ta za ně dokonce získala několik prestižních ocenění.

Jenže jeden rozdíl tam přece jen je: zatímco u plánů je uvedeno jméno výše zmíněných architektů, u části skutečného terminálu je cedulka s nápisem, že ji vytvořil ateliér Nikodem & Partner. Případ ve čtvrtek řešil Městský soud v Praze.

Autoři původního projektu totiž žalovali jak Českou správu letišť (nyní Letiště Praha) tak kancelář Nikodem & Partner, která si měla jejich plány údajně přivlastnit. A i když dal soudce Martin Valehrach architektům Brixovi s Frantou zapravdu že došlo k porušení jejich autorských práv, ti stejně odcházeli od soudu jako poražení.

„Česká správa letišť porušila právo tím, že jim nezaplatila odměnu. Ale je to již promlčeno,“ vysvětlil Valehrach svůj verdikt. Promlčecí lhůta je totiž v tomto případě tři roky od okamžiku, kdy se o porušení svých práv dozvěděli – architekti ji ale podle soudce zmeškali o necelý měsíc. Znamená to jediné: Místo aby Franta a Brix dostali několikamilionové odškodnění a omluvu, musí na nákladech řízení a advokátům protistrany naopak sami zaplatit přes čtvrt milionu korun.

Odložený prst

Spor sahá až do poloviny devadesátých let, kdy Útvar rozvoje hlavního města ve spolupráci se správou letišť (ČSL) vyhlásil architektonickou soutěž na projekt nového terminálu. V ní vyhráli autoři Michal Brix a Petr Franta.

Kvůli výstavbě letiště za provozu se v první fázi postavila jenom část nového teminálu - odbavovací hala, jeden ze dvou „prstů“ a část druhého prstu terminálu. Zbytek prstu „B“ nechala Česká správa letišť postavit až později, kdy se naplnily prognózy o nárůstu počtu cestujících.

Ovšem i když mělo již kompletní projekt od Brixe a Franty, nechalo zbytek najednou „vyprojektovat“ kanceláří Nikodem & Partner a navíc bez soutěže. A jako podklad dostali noví proejktanti původní plány Franty a Brixe. „Je to celé naše know-how, oni to překopírovali z digitálního záznamu,“ rozčiluje se Franta.

Nemůžou za to, že to dostali

„Letišti jsme dali naše plány s předpokladem, že budeme přizváni i k další fázi výstavby. To se ale nestalo,“ dodává Franta, podle něhož tak jejich kancelář přišla i o značnou částku korun. Počítala totiž s tím, že kromě samotného projektu bude mít podíl i na přípravě dokumentace pro stavební povolení či při autorském dozoru na stavbě.

Brix a Franta tedy zažalovali letiště i své konkurenty, ale ti se podle soudu přímo neprovinili. Podle soudce Valehracha totiž pouze pracovali s plány, které dostali. „Není jejich problém, že jim ty plány Česká správa letišť dala,“ uvedl Valehrach. Podle něj navíc rozhodně nelze říct, že by Nikodem & Partner konkurenční plány pouze otrocky okopírovali.

„Převzata byla celková podoba, tedy design, ale vnitřek byl částečně jiný. I proto, že se nároky na letiště s odstupem několika let, kdy byl postaven ten prst „A“, změnily,“ podotkl soudce. Podle něj byla oprávněná žaloba vůči správě letišť resp. letišti.

Architekti chtějí po Národní knihovně miliardu za své neúspěšné návrhy - čtěte ZDESamo letiště otázku, proč bez souhlasu autorů a bez zaplacení poskytlo dokumentaci dál a nepřizvalo je podle tehdejších dohod k stavbě zbylé části terminálu, neodpovědělo. "Soud zamítl žalobu v plném rozsahu, čímž se potvrzuje, že jsme žádná autorská práva ani smluvní ujednání neporušili," odpověděla místo toho a v rozporu s tím, co soud ve skutečnosti řekl, mluvčí letiště Michaela Lagronová.

Architekt nezneužije cizího díla

Opačný názor než soud ovšem měla profesní Česká komora architektů. Její stavovský soud dospěl k tomu, že se tehdejší šéf architektonického studia Alois Nikodem provinil.

„Stavovský soud dospěl k názoru, že provinění je nepochybné. K tomu vede znění odstavce 4 kde se praví, že architekt nevyužije autorké dílo jiného architekta při zhotovování vlastní zakázky bez jeho souhlasu,“ usnesl se.

Oficiální verdikt a stavovský trest ovšem vynést nemohl – Nikodem večer předtím, než měl verdikt vyslechnout, z komory vystoupil. „Pravděpodobně to bylo proto, aby předešel případnému postihu,“ říká sekretář komory Jiří Plos.

Před stavovským soudem sice stál i Nikodemův kolega Zdeněk Volman, toho ale obvinění zbavil. Jako zaměstnanec se totiž disciplinárního provinění údajně nemohl dopustit.                               Model letiště z roku 1994 od architektů Petra Franty a Michala Brixe. V popředí je vyjímatelná část prstu B.

 „Stavovský soud dvakrát vyslovil, že nedošlo k porušení a po roce se ta kauza proti všem stavovským předpisům znovu otevřela,“ reaguje právní zástupkyně Nikodema Jana Bartušková.

Čekání na písemný rozsudek

Brix a Franta nyní ještě neví, zda se proti verdiktu odvolají a počkají si na jeho písemné odůvodnění. Protestují však proti tomu, že zmeškali promlčecí lhůtu. Soud totiž řekl, že začala běžet dnem, kdy se dozvěděli, že se bude pokračovat ve stavbě bez nich.

„Celou dobu jsme se s nimi snažili jednat a doufali, že rozhodnutí nepřizvat nás a přitom použít naše plány se změní,“ uvedl Franta.

Na písemný verdikt si však počkají. Soudce už dopředu avizoval, že je to tak složitý případ, že využije nejzažší možnou lhůtu k sepsání rozsudku a požádá ještě o její prodloužení. Spor má přitom na stole již od roku 2001.

Uvedený případ přitom není v architektonické obci jediný, který skončil před soudem. Čtrnáctimilionové odškodné získala letos v lednu architektonická kancelář Burian Křivinka. Ta navrhla podobu nového Justičního areálu v Brně. Jejich plány pak použily k podrobnému vyprojektování firmy Centroprojekt Zlín a VPÚ Deco, ale architektům za ně nezaplatili.